společenství při farnosti sv. Martina ve Slatiňanech

"Ite, missa est." ^


Obsah tohoto příspěvku vyjadřuje názor autora uvedeného pod příspěvkem anebo citovaných zdrojů a nepředstavuje oficiální postoj církve.

Člověk v tísni: Jak se šíří nenávist na českém internetu

Zajímavou studii o tom, proč tolik lidí propadá neodůvodněné nenávisti a tolik lidí věří hoaxům, ačkoliv na internetu jsou dostupné seriozní a důvěryhodnější informace je zde:

https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/jak-se-siri-nenavist-na-ceskem-internetu

Postřehy ze studie

Čtenost je důležitejší než dodržování etického kodexu

Lze se důvodně domnívat, že extrémně vysoká čtenost radikálních a populistických textů na portálu blog.idnes.cz (ve srovnání s ostatními texty) do jisté míry odrazuje od účinného vymáhání dodržování kodexu blogera – k zamyšlení může vést už jen fakt, že z 20 blogerů s nejvyšší karmou (vyjádření koeficientu popularity pro blogy idnes.cz) bylo na konci září 2015 18 (!) lidí publikujících vyhrocené protiislámské či protimigranční postoje, ve většině případů obsahující prvky hate speech. (str.27)

Lidé si spíš potvrzují vlastní názor, než by hledali pravdu

Facebook je konstruován tak, aby se uživatelé uzavírali do názorově spřízněných bublin

Mechanismy určené k tomu, aby uživatel viděl na Facebooku co nejzajímavější obsah, trávil tak delší dobu na stránce a vystavoval se většímu množství inzerce, mají ovšem ve střetu s vyhrocenou veřejnou debatou zcela nezamýšlený vliv. Algoritmus EdgeRank řídící zobrazování příspěvků na stránce s novinkami (News Feed) je poměrně složitý a jeho přesné fungování podléhá obchodnímu tajemství, ale ve stručnosti lze konstatovat, že uživatelé vidí více příspěvků od těch stránek a osob, kterým věnují vyšší pozornost a lajkují, komentují a sdílejí jejich přípěvky. Výsledkem je proces, při kterém se uživatelé uzavírají do názorově spřízněných bublin, ve kterých dále utužují své názory a hodnotové postoje.54 (str.30)

Nestačí vystavit na internetu pravdu, lidé ji aktivně hledat nebudou

většina lidí konzumuje především zábavné mediální obsahy, a nikoliv zpravodajství či publicistiku. Při vyhledávání informací a zpravodajských obsahů pak lidé primárně usilují o potvrzení a posílení vlastních názorových postojů. Díky usilovné práci mnoha zmiňovaných iniciativ a organizací je již v online prostředí dostupné značné množství informací a osvětových materiálů, které by teoreticky měly pomoci k vyvracení a potírání nenávistných stereotypů a projevů. V praxi to ovšem naráží na výše popsané módy chování mediálního publika. Dalším faktem je, že informování a osvěta jsou bezesporu prospěšné aktivity, ale často se vůbec nedostávají k cílovému publiku. Je to způsobeno nevhodným stylem komunikačních kampaní i dynamikou sociálních sítí, které uživatele uzavírají do názorově homogenních skupin. (...)

Velmi oblíbené kampaně cílené na děti a mládež v zásadě nemohou zasáhnout společenské vrstvy, které jsme v naší analýze definovali jako ústřední zdroj nenávistných projevů (25-45 let - výše ve studii)

(str. 34)

Jak lze "hate speech" omezovat, jak proti němu bojovat?

  1. se obrací na zprostředkovatele internetových služeb a žádají je o větší zodpovědnost při moderování obsahu na internetových stránkách a o zvýšení povědomí o fenoménu hate speech mezi uživateli internetu. Zprostředkovatelé mohou být upozorňováni na problematiku nenávistných projevů nejen organizacemi, ale také jednotlivci včetně politiků.  (str. 34)
  2. https://www.internet-hotline.cz/  „horká linka“, která umožňuje nahlásit nezákonný obsah na internetu včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. 
  3. V rámci české iniciativy HateFree byla vytvořena příručka Jak reagovat na nenávist na internetu63. V příručce se především doporučuje reagovat na hate speech buď věcně (používáním věcných argumentů), nebo vtipem. Pokud ale ani jedna z těchto strategií není účinná nebo možná, příručka doporučuje nenávistné facebookové stránky, skupiny či události nahlašovat a žádat o jejich blokování.

Jinak existuje server hatefree.cz, až podporován "Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.", obsahuje i některé domagogické argumenty, takže i zde je třeba dávat přednost "zdravému rozumu" a v případě pochybností požadovat zdroje, ze kterým údajné "pravdy" pocházejí.

Vznik: 31.03.2016 22:18, Autor: rkoblizek, Titul: 257 'Člověk v tísni: Jak se šíří nenávist na českém internetu', Kategorie: uprchlíci-informace* |

Komentáře

[2] rkoblizek e-mail 13.12.2017 06:23
Článek o dezinformačních médiích v ČR z roku 2017: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/valka-dezinformace-fake-news/r~7bfb35b23bb311e7886d002590604f2e
[1] Josef Bernard e-mail 01.04.2016 15:15
Provedena studie je kazdopadne zajimava. Potvrzuje to nazor, ze socialni site vedou k nazorove polarizaci spolecnosti a legitimizaci okrajovych extremnich postoju. Resenim podle me je pouze informacni a komunikacni otevrenost - zkouset cist ruzne noviny, bavit se s ruznymi lidmi, atd.
Přidání komentáře



Bold text Italics Underline Strikethrough Link    :-) ;-) 8-) :-D :-P :-O :-( :-/ ;,( ]:-D :-[

Upozornění: Tato diskuse je moderovaná, každý komentář musí být schválen administrátorem!
Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici šest: