19. Uvod do christologie — Ježíš z Nazaretu, Pán a Spasitel ========================================================== 24 dílů vzdělávacího cyklu Úvod do christologie, pořad odvysílal Proglas od října 2010 do dubna 2011. Pořad připravil prof. Ctirad V. Pospíšil, Th.D.- autor knihy "Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel" ( vydalo Karmelitánské nakladatelství s.r.o. v Kostelním Vydří v roce 2010). Na CD nosiči natočila a zpracovala redaktorka Proglasu Jana Beránková v pražském studiu Kristián, mastering technik Miloš Švábek. poznámky v PDF staženy z https://slovo.proglas.cz/kultura-a-vzdelavani/vzdelavaci-cyklus/uvod-do-christologie/?page=1#Content christologie-01-Co_je_christologie.mp3 --------------------------------------- Co je christologie? 24:58 2:00 Ježíše lze studovat: historicky, psychologicky apod. Ale to neni christologie christologie je část teologie - pojednání o Ježíši jako o Kristu Walter Kasper - průkopník christologie - kolem 1975 - vyznání "Ježíš je Kristus" je zkratka křesťanství a christologie je důkladný výklad tohoto vyznání Malcello Bordoni (Ital) - výpovědí víry o Ježíši z Nazareta jako - "Ježíš z Nazareta" - propojení jména historické postavy (Ježíš) a výsostného titulu (Kristus) - proto christologie Ježíšovo tajemství nelze systematicky popsat (je nevýslovné) - v každém evangeliu je trochu jiné pojetí, pohled - nelze nějak sloučit ani vytrhnout jedno pojetí -> vzniká napětí 12:30 jako v dobrém filmu se význam všech osob vyjasní až na konci - podobně učedníci nemohli vědět, co vše ježíš je - proč ježíš prostě neřekne, kdo je? - to je nevyslovitelné - v tehdejším Izraeli je toto trestné - v takové extrémní zkoušce nejlépe vyjádří, oč v Ježíšovi jde: otec dává synovi všechno, syn vidí, co dělá otec a vše mu daruje (zásady spolupráce v trojici) 13:45 - co je kalichem hořkosti, který musí Ježíš vypít dodna? - ponížení - že národ nemá další šanci - obava, jestli národ vůbec pochopí smysl kříže? (projevuje se to hlavně, když ho máme sami nést) 15:00 historie trestu ukřižováním 18:00 kdy se stal Ježíš mesiášem? - od počátku, je pomazán Duchem Sv. kroky: tvrzení - popření - Ježíš nemá hodnotu jen subjektivní (co je pro mě), ale i ontologickou 23:00 naším spasitelem není nauka (jako v islámu nebo buddhismu), ale osoba (Ježíš) christologie-02-Vztah_christologie_a_spirituality.mp3 --------------------------------------- Vztah christologie a spirituality 25:11 2:00 sv. Pavel: - Ježíš je Pán lze říci pouze pod vlivem Ducha sv. - Ježíš je Pán = Pán=Bůh (v židovské tradici) - spodobnění s Ježíšem (jsem podobný Ježíši) je přitakání ne vnější pravdě (Christologie), ale také vnitří přitakání (já jsem jako Ježíš) - podobnost s Ježíšem je podmínka vyznání víry - podobnost = spiritualita; přitakání = teologie 4:25 1J 3,2-3 - jsme boží děti, ale ještě nevíme, co budeme, až spatříme Pána, budeme mu podobní Luther: pro mě je podstatné, že Ježíš je můj spasitel - křesťanská identita = vztah k Ježíši Kristu - Ježíš je osoba ve dvou přirozenostech (Chalcedonské kritérium) - mohu se mu klanět, protože je Bůh - mohu ho následovat, protože je člověk 9:00 extrém zdůrazňování božství - vede k nedělnímu křesťaství - v životě si žijeme po svém, ať to Bůh zařídí - velmi rozpracované v ŘKC, svádí to k tomu extrém zdůrazňování lidství - pokud Ježíše nebereme jako Boha, pak jeho uctívání a následování nemá smysl projektování sebe sama do Ježíše - je přirozené, ale nesmí se to přehánět (abychom neupadali do sebemluvy) - sebeprůmět do Ježíše je přirozený, koriguje se čtením Bible - JSC - sebeprojekce hipízáka (hippies) 13:00 - Ježíš je vždy jiný, nečekaný (Feurbach) - nezajišťuje pohodlný život - není bohatý - není mocný v lidském měřítku 14:00 - Ježíš není zjeven filosofem, ale Bohem 16:00 - Bonaventura o sv. Františku - poslušnost není servilita - bránili se schválení jeho řehole, protože sv.František chtěl následovat Ježíše dokonale, ale to není možné (Božství následovat nelze) - nakonec se stejně povedlo 17:35 Maxim vyznavač (7. století - východ) 23:00 ve středověku ztratila akademická christologie kontakt s Ježíšem jako osobou - touha mnohých lidí po Ježíšovi jako osobě, po jeho příběhu - úcta k srdci Ježíšovi christologie-03-Starozakonni_predpoklady_christologie.mp3 --------------------------------------- Starozákonní předpoklady christologie 24:25 Ježíš je nad písmem - naplňuje ho proč je král a ne kněz? Král měl nejspíš vyšší církevní postavení než velekněz -ježíš stále překvapuje, není popsatelný christologie-04-Tajemstvi_Jezise_Krista_v_Novem_zakone.mp3 --------------------------------------- Tajemství Ježíše Krista v Novém zákoně 23:46 0:00 proroctví se projeví až když se naplní - mesiánské naděje nebyly jednoznačné - saduceové - nejmajetnější - mesiáše nečekali, převrat nechtěli (aby nepřišli o moc), ale po pádu chrámu skončili - farizeové - pokračovali i o pádu chrámu; křesťanství navazuje na farizejsou tradici - čekali mesiáše, který prosadí Zákon - ale povstání nepodporovali, aby neztratili - zélóté - mesiáš vojenský - podporovali převrat - eséni v Kumránu - žili odděleně - očekávali proroka a dva mesiáše: Davidovského na špinavou práci a kněžského pro obnovení chrámového kněžstva - diasporní židé - Židů v Římské říši bylo 7-10% - moc mesiáše neřešili, byli dost kosmopolitní - učedníci - taky čekali politického mesiáše - my? - nechceme také mocného mesiáše? 11:25 v NZ je jedna víra, ale mnoho christologií - Ježíš vyžaduje víru, ale před vzkříšením ještě nemohli vědět, co myslí => implicitní víra - po vzkříšení: explicitní víra 14:35 proč není Ježíš podvod učedníků? - co z toho měli? - umírali za to - muselo by se účastnit několik set lidí a to by asi prasklo 18:00 proč se Ježíš nezjevil Pilátovi - Origenes: protože ti ostatní by nebyli schopni ho vidět - vidět ho může jen ten, kdo má podíl na jeho zkouškách 18:30 proč nebyli křtěni apoštolové? - oni místo toho zažili velikonoce Pavel ho sice viděl, ale jinak a musel se nechat pokřtít 21:30 proč se neuvádí zjevení Marii? - svědectví matky nemá právní váhu - je to soukromé, nikomu do toho nic není - předpokládá se, že ano christologie-05-O_povelikonocni_vire_a_trech_modelech_christologicke_reflexe.mp3 --------------------------------------- O povelikonoční víře a třech modelech christologické reflexe 26.11 2:40 pneumatologický rozměr - k pochopení fakt, kdo je Ježíš (=christologie), je třeba i Ducha sv. (sv.Jan) - vše nejsou jen fakta, předvelikonoční Ježíš nestačí k pochopení zjevení -> také Duch svatý má svou roli (Dei Verbum) 4:50 3 modely christologické reflexe - christologie předvelikonočního Ježíše lze najít v evangeliích (ponížení) - christologie parusie (nového příchodu Ježíše) - listy Petra i Pavla (oslavení) - potřebujeme obojí, jedno doplňuje druhé - christologie preexistence - Janovo evangelium - třetí fáze (Ježíš jako slovo Boha) 9:25 Christologické tituly - prorok - ne obyčejný, on je mírou proroctví, on mluví jako ten, který má moc - syn člověka - izraelité lépe znali písmo než my - v evangeliích 82x, ve skutcích 1 nebo 2x (po velikonocích titul zmizí) - výpověď po pozemské moci, o utrpení a o oslavení - proč se neoznačil jako mesiáš? - mesiáš byl chápán jako vojenský, předsudky by zkreslily jeho poslání - = mesiášské tajemství - někdy mluví o třetí osobě (v paralelních místech i z kontextu vyplývá, že myslel sebe) - syn Boží - tradičně vztahuje se ke králi - on to myslí jinak, proto otci říká "Abba" - tatínku - pán (kirios) - Lukášovo evangelium 22:40 - spasitel (sotér) - Ježíš = Jahve je spása 23:30 - lékař - spása léčí 23:50 - velekněz - výslovně pouze v listu Židům - ale implicitně přítomno i v synoptických evangeliích tím, že Ježíš se označuje jako dobrovolná oběť christologie-06-Zakladni_charakteristiky_nekterych_novozakonnich_christologii.mp3 --------------------------------------- Základní charakteristiky některých novozákonních christologií 25:29 0:00 - různé christologie (i historické) může být správní (dle dokumentu "Bible a christologie") 3:20 - christologie Markova evangelia - na začátku se píše "evangelium Ježíše Krista božího syna" (ne o Ježíši Kristovi) - výrazné mesiášské tajemství - určeno věřícím v Římě 4:50 - Matoušovo evangelium - vychází z Markova - obrací se na židokřesťany - zdůrazněno naplnění starozákonných proroctví - horská řeč je syntéza Ježíšova učení, odkaz na Sinaj - matouš promítá do předvelikonočního života povelikonoční tajemství - v 16.kap.použije slovo církev, které Ježíš asi nepoužil - 3.předpověď utrpení naznačuje jak Ježíš umře 7:50 - lukášovo evangelium - obrácené na křesťany z helénské kultury - evangelium chudých (matouš píše Chudí v duchu, lukáš jen chudé) 9:40 - Janovo evangelium - vyvrcholení biblické christologie - vtělení - slovo - sestupná christologie - obsahuje preexistenci - Ježíšův život - christologie oslaveného Pána - pneumotologii - antignostický ráz - Ježíš v Janově evangeliu hlásal vždy na veřejnosti - gnostikové: něco se hlásalo lidu, to hlavní bylo jen pro zasvěcené 16:00 - Palovy listy - christologie oslaveného Pána - důraz na sepětí Ducha a Ježíše (duchovní tělo - pro Řeka absurdní), my máme teď závdavek, plni budeme až po vzkříšení (1Kor 15kap) - Fil2,6-11 - hymnus o oslavení JK a titulu Pán - teorie: původní hymnus z r.40, vyspělá christologie; obtížný na překlad 20:50 - Zjevení sv.Jana - beránek láme pečeti - pravý smysl proroctví se vyjeví až po Ježíšově smrti christologie-07-Predvelikonocni_Jezis.mp3 --------------------------------------- Předvelikonoční Ježíš 25:06 - Scweizer - přístup některých evangelíků - rozpory mezi učením otců a následovníků (Guldmann) - přístupy: - first quest - second quest - z Ježíšových výroků - third quest - vychází se z židovské tradice Ježíše + přesah 16:30 - ve středověké teologii (T.Lobmardský) - příběh Ježíše se vytrácí - dogmatická christologie se mění ve spekulace, jak se kategorie Boha váže ke kategorii člověka apod. - člověk Ježíš se vytrácí - touhla lidí dostat se ke konkrétnímu Ježíšovi - sv. František - vede v úctu Nejsv. sdrce Páně (ne Boží, to je lidské srdce) 22:50 - katechismus katolické církve - vypadlo z něj, že kříž je také vrcholem vykupitelského zjevení christologie-08-Christologie_Jezisova_krtu_jeho_pokuseni_na_pousti_a_mesianske_zkousky.mp3 --------------------------------------- Christologie Ježíšova křtu, jeho pokušení na poušti a mesiánské zkoušky 24:20 - evangelium Ježíšova dětství a křtu - není zpochybňována - křest: rituální očista, vyznávání hříchů, příprava na změnu ve světě - proč se jejíž nevyznává z hříchů? V evangeliu hříchy (hříšné jednání) není - ježí tam jde ne jako kajícník, ale jako beránek, který snímá hříchy světa - pozor: hřích sám o sobě neexistuje, jsou jen hříšní lidé - tehdejší intelektuálové se hříšníků stranili - při křtu se aktualizuje úkon vtělení spasitele - zde to činí vědomě za dospělosti, v početí to nebylo svobodné rozhodnutí - přijímá svobodně (jako člověk) své poslání - po křtu ho Duch vyhnal na poušť - těžko uvěřitelné pro povelikonočního Ježíše - Jan nezmiňuje, ale synoptici ano - zkoušky na poušti - jsou smyslplné? - když Ježíš jako jeden z trojice nemůže zhřešit? - zkouší se tím Ježíšova schopnost unést boha - byl Ježíš svobodný, když nemohl hřešit? - svoboda je realizovat vyšší dobro christologie-09-Hlasani_Boziho_kralovstvi.mp3 --------------------------------------- Hlásání Božího království 24:51 (pokračování novozákonní christologie) - hlásání Božího království je pro Ježíše zásadní (u synoptiků se to vyskytuje ca. 40x, u Jana jen 2x) - v židovském prostředí tohle téma není příliš časté (Flávius, Kumrán) - unikátní použití slova "amen" - Žid souhlasil, Ježíš stvrzoval svá slova 11:49 Ženy - celibát není jednoznačný - Jeremiášovský (se zaťatými zuby) nebo Jana Křtitele nebo Ježíše (vyrovnaný) - Eleazar (současník Ježíše): "lepší by bylo vydat boží slovo ohni, než by se ho dotýkala žena) 13:25 Ježíš vs. židovská tradice - na jednu stranu je Ježíš pokračování židovské tradice (mesiáš apod.) - na druhou stranu přijímá ženy, hříšníky 18:30 Ježíš a politka - neidentifikuje se s partají - ale jeho výzvy se týkají i politiky - "co je císaře císaři, co je boží Bohu" - struktury i církevní jsou tak prolezle hrichem, ze by se od nich lidi meli distancovat - pravá reforma preferuje kříž, nechat se klidně zlikvidovat... christologie-10-O_Jezisovych_zazracich.mp3 --------------------------------------- O Ježíšových zázracích 24:34 0:00 - Ježíš nebyl jediný, kdo konal zázraky - zázraky koná jen za předpokladu víry, že je od Boha - zázraky ukazují na Ježíšovy schopnosti: - rozmnožení chlebů = pravým chlebem života - uzdravení slepého = světlo světa - vzkříšení Lazara = vzkříšení a život 6:10 - Iz 53,4-5:byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, pln bolesti, ale byly to naše bolesti...byl zmučen pro naši nepravost, jeho bolestí jsme uzdraveni - úvahy o tom, proč uzdravoval v sobotu, nejen že chtěl provokovat 9:20 Ježíšovo vědomí boží identity - když kráčí po moří, říká "já jsem" - jako Mojžíšovi na poušti - Markovo evangelium také, v Janově to je také 19:00 hypotéza: - kdyby Židé přijali Ježíšovu zvěst, pak by se možná sláva projevila jinak než na kříži - ale hřích Adama musel být zaplacen krví Ježíše, asi nějak jinak by se realizovalo - v nové situaci (Izrael nepřijal) se spása realizuje jinak - utrpením christologie-11-Jezis_jdouci_v_ustrety_smrti.mp3 --------------------------------------- Ježíš jdoucí v ústrety smrti 24:46 1:00 souvisí spolu - křest ježíše - proměnění na hoře - na východě je často meditováno, mnoho v ikonách - předppříprava na Ježíšovo utrpení - začátek druhé fáze Ježíšova působení na zemi - ukřižování - společné schéma: požadavek a odpověď Boha (epifanie) 3:20 u evangelistů většinou nepředvídají způsob smrti - tušil, že ho zabijí, ale mohl být např. ukamenován (mírnější trest z pohledu duše člověka), kříž je potupa i po smrti 5:00 Ježíšova smrt není nutná - kdyby Židé přijali Ježíšovo poselství, nemusel by zemřít, ale hřích to znemožnil 6:00 Kdo vydává Ježíše k ukřižování? - Jidáš - Ježíš sám - velerada - Bůh sám, ale ne že by byl sadista, ale umožňuje to s bolestí kvůli našemu hříchu 7:50 proč Ježíš pochybuje? (modlitba v Getsemanes) - teorie: - možná má strach o svůj národ, chtel mu dát ještě jednu šanci (Marcello Bordoni) - má strach z typu smrti, který na něj čeká (Hans Urs von Baltasar) 11:30 co chce Bůh po člověku? - aby se člověk neklanil svému dílu, svých rukou 14:00 smysl a historie ukřižování (bolest a ponížení) má potrestat duši i po smrti 18:50 proč Bůh nepomohl? - proč otec nezasahne ve prospěch svého syna? - podobně války, nemoci, utlačování křesťanů? - racionálně těžko vysvětlitelné... - vyjděme z toho, že Bůh to nemyslí zle, takže je třeba najít jiný smysl, asi je i pro dobro nutné, aby Ježíš trpěl až do konce - vlastní zkušenost v životě každého z nás může pomoci trochu pochopit, ale plné asi až smrti proč Ježíš volá "Bože, proč jsi mě opustil?" - je to začátek žalmu 22, který končí spasením a boží záchranou - možná umíral s modlitbou na rtech - ukřižovaný před smrtí mohl těžko mluvit (sv. Augustin) - v každém evangeliu říká trochu něco jiného, takže je možné, že evangelista mu do úst vkládá poselství svého evangelia 22:50 Bůh je ješitný - nesnese, aby byl někdo velkorysejší, než je on sám - konec novozákonní reflexe christologie-12-Patristicka_christologie_1_cast.mp3 --------------------------------------- Patristická christologie - 1. část (3.část v monogravii) 24:36 období před Nicejským koncilem 1:10 Patristická christologie - novým zákonem christologická reflexe nekončí - Bůh to tak chtěl, abychom tomu porozuměli společně (sám člověk to nepochopí) - různé způsoby interpretace novozákonního poselství - interpretace novozákonního poselství trvá průběžně i později (tedy i christologie, trinitární teologie apod.) - k porozumění je třeba i společenství (sám člověk nedokáže v celé šíři pojmout) - před prvním koncilem 4:50 - z bezmezné lásky se sám stal tím, co jsme my, aby z nás udělal to, co je on (sv. Irenej) - to, co není přijato Bohem, není spaseno, co bylo spojeno s Bohem, je spaseno (sv. Řehoř Naziánský) 5:20 - 2 proudy: - židokřesťanský - podtrhoval Ježíšovo lidství - helenistický křesťanský - podtrhoval Ježíšovo božství - pravda je ve spojení předností obou těchto vylučujících se pohledů 11:20 v židovské tradici apokryfy také mohou mít svou hodnotu - zachycují tradici - pomáhají pochopit např. formou pohádky přiblížit pro mnohé těžko pochopitelnou abstraktní pravdu o Ježíšovi 13:55 v helénistické linii - Ignác z Antiochie (biskup v Antiochii, deportován do říma v pol. 2.stol; pak předhozen šelmám) - psal dopisy obcím cestou do zajetí - žádné teologické chyby 15:55 hereze - gnoze - propracovaný proud - židovská apokalyptika - očekávali velký zásah Boha, když nepřišel, tak se odvrátili od víry - nemluví o milosti, zachraňuje se svým výkonem - dualismus - popírali skutečné Ježíšovo lidství 20:00 - gnoze je přítomná i dnes - např. New Age 20:50 Apologetové - propojování helénské kultury s křesťanstvím - největší Justýn mučerník - 2 aplogie a dialog s židem Trifónem christologie-13-Patristicka_christologie_2_cast.mp3 --------------------------------------- Patristická christologie - 2. část 24:48 1:00 2.stol. - sv.Irenej z Lionu - konec 2.stol.n.L. - biskup - slovo stvoření (světa) / vtělení (proti hříchu) 8:00 - Klement Alexandrijský - spojuje řecký a židovský pohled 9:30 - 3.stol. - v Alexandrii - křesťanské školy 10:40 - Tertulián - první začal psát latisnky (ač v severní Africe) - zdurazňuje Ježíšovo tělo (potvrzuje vzkříšení) christologie-14-Velke_koncily_staroveku.mp3 --------------------------------------- Velké koncily starověku 24:36 1:15 - Apolinarius z Laudiceje - zastance Nicejske ortodoxie - 361 se stal diskupem v Laudiceji v Sýrii - vyhraňoval se podle vyhraněné christologie "logos antropos" - "apolinarismus" - co není přijato slovem, to není spaseno - je největší lidová hereze (Rahner v 60.letech) - v Betlémě, kde Ježíš jako dítě žehná, implicitně předpokládá, že jako dítě je Ježíš myslí už jako mimino = je nelidský - kde je Ježíš jen pán a ne bratr, tam je velký důraz na hiearchii - Efeský koncil christologie-15-Prinos_chalcedonskeho_koncilu_pro_christologii.mp3 --------------------------------------- Přínos chalcedonského koncilu pro christologii 25:15 - 433 Synoda smíření v Antiochii - dvou významných patriarchů (Jan a Cyril) - následně po Efeském koncilu byla - lidství je sjednoceno se Slovem (nikoliv spojeno) - Maria je Bohorodička - klid byl po dobu jejich života - po jejich smrti se na směnu dostal ambiciozní Eutichés - horlivý zastánce christologie Logos sarx (tělo) - v Kristu je 1 osoba a i jedna přirozenost - po sjednocení se lidství rozplyne v tom božství jako kapka medu ve vodě - zdánlivě zbožné - ale popírá respekt k člověku, spása by znamenala přestat být člověkem - milovat neznamená pohltit - Bůh respektuje člověka - spása by byla podobná jako v buddhismu 4:23 - směšovat boží a lidské nelze - na císařském dvoře měl spojemce eunucha Chrisafia - výkled biskupských postů pro známé Tomus ad Flavianum 6:00 - patriarcha Konstantinopole Flavianus Euticha zkusil předvolat, ale neúspěšně; protestuje u papeže - geniální dopis od Papeže Lva velikého - Tomus ad Flavianum (13.6.449) - v písmu se připisují lidské vlastnosti Bohu i lidem - stýkají se pouze v osobě vtěleného Boha - 1 osoba ve dvou nesmíšených a oddělených přirozenostech - Ježíš si své synovství uvědomuje jako člověk, tedy se v Ježíšovi projevuje lidským způsobem - Lev Veliký byl tehdy světsky bezmocný, a přestou svou autoritou tuto herezi popřel - silný ve své slabosti, moc v bezmoci - měl duchovní autoritu Efeský koncil 10:46 Eutiches v Efesu zorganizoval velký koncil - efeská lumpárna - prohlásili "jedinou přirozenost" Krista, sesadili "normální" biskupy a nasadili své - císař papeže Lva Velikého ignoroval, který protestoval - císař však při bojích ma Balkáně zemřel a nahradila ho jeho sestra - katolička, Eutichesa nechala zabít Chalcedonský koncil 14:00 - 451, původní záměr - odsoudit euticha a vrátit normální biskupy - císařovna požadovala to dogma definovat nově - bylo to těžké (jak postihnout nevy - dogma: 1 osoba ve dvou nesmíšených a neoddělených přirozenostech - alexandrijská církev tento toto dogma nepřijala a oddělila se a to platí dodnes - momentálně se to překonává tím, že víra je stejná, jen terminologie je jiná (podobně u Arménů) - dnes je asi 1/3 církve s Egyptě sjednocena s Římem 17:10 - podle encykliky z 1951 Pius XII - ty věroučné rozpory ve skutečnosti neexistují, je to jen jiná terminologie - západ hájil závěry chalcedonského koncilu, protože to odpovídalo západní mentalitě - 480 - rozpory mezi věřícími byly tak silné, že císař zakázal mluvit o chalcedonském koncilu neochalciodismus 19:30 snaha reinterpretovat chalcedonský koncil, aby byl stravitelný pro monofyzisty - leoncios jeruzalémský a byzanský (možná to byl jeden) - dvě vnímání pojmu osoby - důsledek: celá osoba si zasluhuje bohopoctu (i ten člověk v něm) - dokonalá jednota, kde platí dvě přirozenosti - efeský - 1 osoba ze dvou přirozeností - chalcedon - 1 osoba ve dvou nesmíšených neoddělených přirozenostech - leoncios - ta osoba se tou přirozeností stává - celá Ježíšova bytost si zasluhuje bohopoctu - perichoreze - (není to směšování) - jako v trinitární teologie - prostupování christologie-16-Prinos_konstantinopolskeho_koncilu_pro_christologii.mp3 --------------------------------------- Přínos konstantinopolského koncilu pro christologii 25:01 - 553 - předsedal Eutichios z Konstantinopole - nejzločinější koncil - císař unese a zavře papeže, aby ho donutil ke svolání koncilu, - ale přesto ten koncil má teolgicky správné výroky (Duch Boží si to ochránil) - některé círve vzdali papeže jako zmanipulovaného, z tohohle schizma se církev vzpamatovávala 100let - císař Justinian se snažil zavděčit monofyzitů z Alexandrie tím, že odsoudil 3 100 let mrtvé monofyzity (logos antropos - logos sarx (tělo)) - a navíc odsoudil Origena - "3 kapitoly" - sice papež pod tlakem císaře podepsal, ale není ten dekret dnes brán jako věroučný, ale jako disciplinární, že to odsouzení bylo nespravedlivé - na východě se ničily Origenovy spisy, některé se zachovaly jen v latinských překladech MONOTHELETISMUS - jedna vůle - v Kristu je jen jedno chtění - mnoho lidí to zlákalo - ale popírá to vlastní lidskou vůli (má jen jednu Boží vůli) - zakuklený Apolinarismus - papež Honorius nerozporoval, byl asi moc velký dobrák - kde platí jen božská poslušnost, tam lidská poslušnost nemá smysl - v bibli je spousta zmínek o Ježíšově poslušnosti, ze které plyne např. spasení apod. - poslušnost a vůle Ježíšova nás spasila, ne hrůznost jeho smrti - Maxim vyznavač: poslušnost je propojení mezi lidskou a Boží vůlí - poslušnost Ježíše má být vnitřní - poslušnost syna (miluje otce) - my známe často jen poslušnost otroka (ze strachu) nebo kupce (pro zisk) 20:25 - 648 - doba Maxima vyznavače, papež Martin, císař v Konstantinopoli - chtěli svolat koncil a vyznat 2 vůle, ale císař to zjistil, papeže vyhnal na Krym, kde zemřel, a Maxima umučili v Konstantinopoli - krize demografická, ekonomická, křesťanství - - Byzanská říše ztrácí severní Afriku, líheň monofitismu - muslimové během 20ti let došli až do Maroka, přestali se zavděčovat alexandrijcům - až pak Maxima vyznavače rehabilitovali 23:26 - 680 - III. Konstatinopolský koncil - koncil archivářů - oprášili synodu z 5.stol - v Kristu jsou 2 přirozené vůle - jak tvrdil Maxim vyznavač - 787 - koncil o uctívání ikon KONEC PATRISTICKÉ CHRISTOLOGIE christologie-17-Tajemstvi_vteleni.mp3 --------------------------------------- Tajemství vtělení 24:54 christologii nelze vyložit nikdy úplně, to je jádro naší víry a souvisí se vším (morálkou apod.) - Biblická christologie je jeden pohled - další je teologická reflexe, byť související - radši dávám otázky než hotové odpovědi (Pospíšil) VTĚLENÍ - dvě pojetí, obě jsou platná zároveň 1. první okamžik, kdy došlo sjednocení osobnosti se slovem (slovo přijalo tělo, duši, intelekt... lidský) 2. dynamická koncepce - vtělené slovo na sebe průběžně přebírá lidství a dokonává se ve smrti Ježíše na kříži Mystická teorie - hereze - budeme uznávat jeden princip - ad. 1, zapřeme 2 - pak smrt na kříži nemá smysl - 2. nám pomáhá sladit spásonosný vliv kříže - 1. degraduje člověka - vykupuje člověka bez našeho přičinění slov SARX = česky je nejbližší výraz "maso" (sv. Jan) spíš než tělo - zranitelnost - Bůh se otevře vůči člověku a tím se mu vydá všanc Trinitární přístup - vtělení je dílo celé trojice, - ale ke vtělení došlo do Syna - Syn poslaný Otcem a směřujácí k otci - v síle Ducha - člověka vykupuje Bůh, tedy celá trojice - dílo vykoupení uskutečněné vtěleným slovem přísluší Ježíši Je možné, aby se vtělil i jiný člen trojice? - scholastici - teoreticky se mohla vtělit i jiná osoba; Rahner - syn je jediná možnost Vtělení slova a problém Boží neproměnnosti - Arius argumentoval proti božství Ježíše: - je-li Bůh neměnný, nemohl stvořit Ježíše - protiargument: veškerá změna (stávání se) je jen na straně člověka, v Kristu se tedy týká jen jeho lidství, jeho Božská stránka zůstává neměnná - nastala doba, kdy se lidská přirozenost spojila s věčným božským slovem - správný pohled je Dantův "vidím svět v Bohu" - řeknu-li, že Bohu chybí tělesnost (byť na ní není závislý), upadám do dualismu - pokud vše stvořil Bůh, pak je to dobré a je-li to dobré, musí to mít základ v Bohu - z toho plyne také důstojnost povolání lidí 18:30 hereze: Logos odešel z trojice a stal se člověkem? - popisujeme jako "sestup", ale to se nemyslí místně, lokálně - vztah k druhému člověku není podmíněn tím, kde se druhý nalézá - co na čem závisí? - slovo nezávisí na přijatém lidství, ale lidství závisí - ale to neznamená, že to lidství nic neznamená; slovo totiž lidství chce 20:50 Jakto, že ten, který je neproměnný, vstupuje do času a "stává se"? - příklad na dialogu epikurejce a stoika - Bůh se nám představil slovesem = konáním (ne statickým podstatným jménem) - neproměnnost Boha je dynamická, ten vstup do stvoření je nepatrný podníl na to nekonečném Božím stáváním se - Ježíš je zjevitel Boha - z toho plyne, že lidské bytí má obrovskou důstojnost a je plně v Bohu; k tomu nás Ježíš chce přivést christologie-18-Zakladni_stavebni_kameny_christologicke_reflexe_1_cast.mp3 --------------------------------------- Základní stavební kameny christologické reflexe - 1. část 24:56 O PREEXISTENCI SLOVA - třetí stádium - 1.oslavené Tělo - 2.christologie dvou stádií (ponížení - oslavení) - 3.preexistující Slovo - biblické zdroje - vychází z prologu Janova evangelia - Gal 4,4 (počátek 50.let, 20let po velikonocích) - není to jen že Bůh o Ježíšovi věděl 3:09 - "preexistence" se objevuje až v novověku - nevhodné slovo - zavání to změnou boží osoby (arianismus) - svádí to k mylnému pojetí věčnosti - vysvětluje se: Slovo existuje stále, ve vtělení se jen projeví 5:20 PRIMÁRNÍ ÚČEL VTĚLENÍ - řešili teologové od 12.stol. - jaký je poměr mezi stvoření a vtělení - vtělení je největší Boží dílo - teze 1: vtělení podmíněné stvořením - je to tak velké Boží dílo, že to Bůh nebude podmiňovat hříchem Adama - teze 2: vtělení je podmíněno hříchem - teze 3: vtělení jako účelová součást stvoření - skotistická teze - Jan Dun Skotus - 14.stol. - špatně se ptáte - ne "proč Kristus", ale "pro Krista" (https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Duns_Scotus) - místo Bůh, který stvořil svět, se chce vtělit, zní lépe: Bůh se chce vtělit, tak nejdřív stvořil svět - stvoření podmiňuje stvoření - CHRISTOCENTRISMUS = svět byl stvořen kvůli Kristu - Kol.1,16: člověk byl stvořen skrze Krista a pro Krista 11:00 - Západ se koncentruje na překonání hříchu (ospravedlnění), Východ spíš zbožštění - hřích není hybnou pákou dějit, ale komplikací dějin - Tertulián: když Bůh tvořil člověka, měl už na mysli vtělení - Gaudim et spes 41: kdo následuje Krista, opravdového člověka, stává se víc člověkem 15:15 - všechny tři názory jsou přijatelné v katolické církvi - jsou "podvojná teologická řešení" - např. v trinitární teologie to je vycházení Ducha (z Otce a Syna nebo z Otce skrz Syna) - musíme se navzájem respektovat 16:20 JEŽÍŠOVO NAROZENÍ Z PANNY - Ježíšovo dětství - sladit všechny detaily Lukášova a Matoušova evangelia historicky nejde (teologicky ano) - možná to je spíš "mudroslovné vyprávění" - než na historickou pravost dbá na názornost vyprávění - svatopisci asi nelžou, protože např. ani rodokmen z Davida končí Josefem, ale on se narodil z Marie - proč by si to takhle špatně vymysleli? - nepopírají, že by Josef byl otčím - Gal. - Jan 1,13 - neví se, jestli má být jednotné číslo nebo množné (ekumenická - vztahuje se na učedníky) - "ti se nenarodili, jak se rodí lidé" - buď patří k 12 (Ježíšovi) nebo 14 (učedníci) - Justýn, Tertulián, Irenej tvrdí, že byl původně v jednotmén čísle (3.stol.) - jednotné číslo = doklad o panenském početí 22:10 - teolog nedokáže doložit historickou pravost, ale teologický smysl, souvislost - kteří popírají panenské početí, zároveň popírají Ježíšovo vzkříšení christologie-19-Zakladni_stavebni_kameny_christologicke_reflexe_2_cast.mp3 --------------------------------------- Základní stavební kameny christologické reflexe - 2. část 24:45 Teologický význam početí - V první řadě je to znamení dvojího Ježíšova původu, tedy z Boha Otce a z Marie. - Za druhé je znamením toho, že Ježíš je novým počátkem lidstva a stvoření - Za třetí je toto početí a narození znamením toho, co se děje s učedníkem při křtu, kdy se duchovně znovu rodí z vody a Ducha. 5:00 - ve Slávě (v Bohu) musí být celý člověk, muž a žena - marie je obrazem ženství v Bohu - schéma č.1 - imanentní trojice (Otec, Syn, Bůh), v ekonomické trojici - Jažíš jako druhý Adam, Marie jako druhá Eva - pohlaví si nelze zvolit, to je projev dualismu (pohlaví se odděluje od osobniosti) 11:12 - proč se Ježíš stal mužem? - není to jen historicky podmíněné - žena má blíže k ujímání se chudých, na což Ježíš kladl důraz - tedy se "mužů ujal", neb jsou v tomto ohledu na tom hůře - proč Maria není muž a Bůh žena? Protože nemůže vyjít dítě z muže - Ježíš je Bůh a člověk, Maria je plný člověk, proto je k nám někdy bližší - ale: deficitní christologie vede k přebujelé mariologii 16:35 DVĚ PODOBY "KENÓZE" (sebezřeknutí se) SYNA BOŽÍHO hlavní christologické citáty v Bibli - Jan 1,14 (nejhlavnější) - Flp 2,6-11 - hymnus z textu filipanům - Je předchozí nebo původní? Asi původní, jsou tam jiné obraty, než Pavel normálně používá - je to poetická mluva ranného křesťanství, stěží se nám pasuje do dnešní teologické mluvy - vypráznění - vyjít ze sebe, nelpět na sobě - opak egoismu - dvě verze výkladu - mluví o sobě Ježíš, jaký byl - nebo mluví o vzkříšení - z pohledu dogmatika mohou platit obě (je tam paralela) - historik hledá úmysl autora, tam si musí vybrat christologie-20-Rozvoj_Jezisova_vedomi_a_poznani_bozske_identity.mp3 --------------------------------------- Rozvoj Ježíšova vědomí a poznání božské identity 23:57 - Ježíš věděl, že je Boží syn, ale - během dospívání na to přicházek postupně - nevěděl přesně, co to znamená, poznával to po "lidsku" - ježíš nebyl vševěd, neznal budoucnost, protože by pak už nebyl "opravdový člověk" - ani neměl "blažené patření na Boha" (tělo na zemi a duše v nebi) zavání dualismem - Ježíš nemá víru (poznání skrze někoho - u nás Ježíše) - on má poznání, důvěru v Otce 20:00 - "Ježíšovi se to trpělo", když věděl, že za 3 dny bude vzkříšen? - čas je relativní záležitost - subjektivně běží jinak než objektivně - Ježíš žil v oddanosti do Otcových rukou christologie-21-Pomer_mezi_soteriologii_a_christologii.mp3 --------------------------------------- Poměr mezi soteriologií a christologií 24:52 - soteriologie: tajemství Muže z Nazareta převážně z hlediska jeho funkcionální dimenze, tedy z hlediska jeho významu pro spásu člověka a světa - Rudolf Bultmann, kdo více než ostatní teologové učinil z problematiky spojené s uskutečněním naší spásy ústřední téma celé teologie. Základní funkce kérygmatu podle tohoto mistra spočívá v tom, že představuje výzvu k existenciálnímu přechodu od starého k novému určení lidské existence, od neautentického lidství k autentickému životu podle Boží vůle. - Ježíš není jen spasitel, on je spása, on je mírou spásy 4:14 - Luther: poznat Krista znamená zakusit jeho dobrodiní - odsová jeho identitu trochu stranou - Rudolf Bultmann - jako dogmatik je sporný, ale jako biblista je mistr - říká: historický Ježíš nás ani tak moc nezajímá, spíš jako slovo, které má změnit mě jako člověka - tento názor je krajní, extremně soteriologický - problém pouhé soteriologie (jaký má význam pro mne) při odsunutí historické osoby: posuzuje Ježíše na základně vlastního dojmu a přání, je pravdivý? 7:22 - evangelická teologie se příliš kloní k funkcionální teologii - katolická zase ujížděla směrem k ontologii "Ontologie (z řeckého to óν jsoucí + λόγος, logos slovo, řeč) je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení první filosofie, která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami." 8:00 - my nejdřív zakoušíme Kristův význam (Luther), ale pokud jdu po důvodu a Ježíš má být univerzální spasitel, tak to je proto, že je také Bůh. A z důvodu solidarity je i úplný člověk. TAJEMSTVÍ PŘEVYŠUJÍCÍ NAŠI CHÁPAVOST - Kristus nás spasil, ale nedokážeme vyslovit JAK - i když ta otázka je nastolena už v Novém Zákoně - více věcí na to poukazují, ale není to odpověď - proč to nejde? - kdybychom to pochopili, už by to nebyla transcendence, měli bychom to pod kontrolou - jak by mě Bůh mohl vyvádět do Gáje, do konečné vlastní svobody, kdyby tam nebyla transcendce - kdybychom se měli úplně v ruce, tak bychom se zvěcnili a zlikvidovali - díky Bohu jsme sami sobě tajemstvím a máme sami k sobě úctu SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ ASPEKT SOTIOROLOGIE - spása z pohledu mně - spása z pohledu obecného - Ježíš umřel za všechny, všechny spasil, ale ne všichni toho dojdou (Tim) - je to velká nabídka, ale ta neruší naši svobodu, člověk ji nemusí přijmout 19:50 - nesmíme to od sebe odtrhovat - co je spása? - osvobození od zla (dokument Jana Pavla II) - zlo je konkrétní, ale mnohoznačný, např. pro hladovějícího je zlo hlad, pro nemocného nemoc - spása má různé podoby christologie-22-Spasa_podle_cloveka_a_podle_Boha.mp3 --------------------------------------- Spása „podle člověka“ a spása „podle Boha“ 24:47 - objektivní a subjektivní základ soteriologie - Bůh nás stvořil bez nás ale nespasí nás bez nás - 2 principy - také v sociální nauce církve: - solidarita - pomoci tomu, kdo si pomoci nemůže - subsidiarita - nedělat to, co druzí mohou udělat sami - pozvbuzuje iniciativu a zachovává důstojnost 2:50 - Zlo jako pojem neexistuje, je to absence dobra - proto je mnoho forem zla a proto je mnoho forem spásy SPÁSA PODLE ČLOVĚKA = ROZUMEM POCHOPITELNÁ - vysvobození z Egypta SPÁSA PODLE BOHA = MYSTÉRIUM - ale proč pak museli putovat pouští, než všichni nevymřeli? - Ježíš: jestliže se nenarodíte z Duchy, nemůžete vstoupit do Božího království 6:00 - i největší myslitelé byli jednou s rozumem v koncích a potřebovali slyšet, že Bůh je miluje - i v Ježíšově života jsou tyhle dvě fáze spásy patrné: 1) zázraky, hlásání 2) zavržení, nedůvěra Extrém spásy podle člověka = Marxismus - v praxi se ukazuje, že z nás udělá otroky - Dostojevskij - Běsy - slyším stále slovo svoboda, ale vidím všude ostnané dráty - extrémní polohy teologie osvobození 14:00 Dějiny spásy začínají stvořením - vykoupení z otroctví, do kterého dotyčný upadl - dějiny vykoupení začínají hříchem - Adam byl stvořen dobrý, ale ne dokonale dobrý - v tom případě by potřeboval spasitele i kdyby nezhřešil - takže spasení bylo i bez adamova hříchu a existovalo před tím? - zlo existovalo jako analogie - nedostatek dobra, které se projevilo až po upadnutí lidí do hříchu - to je jako pohádka, která nemá příběh, nemá zápletku, tak nemůže mít dobrý konec 19:00 Východní nauka - se koncentruje na zbožštění Západní nauka se koncetrovala na ospravedlnění - hříchologii - extrémní soteriologie - důsledek - duchovní život je jen problematika očištění od hříchu a to další je jen pro vyvolené - citace Jana od Kžíže (17.stol.), kde na to poukazuje - hřích je překážka na cestě - musíme ji odstranit, ale pak musíme pokračovat - i ve SZ furt někdo vychází z něčeho nebo z nějaké země a putuje (Abraham, Izrael. apod.) Druhý extrém je odsouvat spásu jen po smrti christologie-23-Dejiny_spasy.mp3 --------------------------------------- Dějiny spásy 24:52 CO A KDE JSOU DĚJINY? - jsou fenomenická záležitost - nejej objektivní a subjektivní - jsou v naší mysli, v duchu Dějiny spásy - dějiny nahlížené ve světle víry Partikulární vyvolení - Abraham - na izraelity, i když tam už také říká, že chce spasit všechny - maximální koncetrace vyvolení Jak může mít konkrétní událost univerzální význam? - pro Řeky má univerzální význam idea Chybný překlad vyznání: - sestoupil do podsvětí neznamená do pekel, ale mezi mrtvé - to znamená, že je vykupitel i těch, co zemřeli dříve Mohl by být ježíš spasitel i pro mimozemšťany? - jestli existují je mimo kompetenci teologie - asi ne - spasení znamená stávat se víc člověkem, ne mimozemšťanem - misijní povinnost, hlásání spojeno s osobním kontaktem Je spasitel pralidí? - záleží odkud to je člověk - je dohoda mezi paleontology - mozek nejméně 700m3 - výroba nástrojů - mravní vědomí - to se těžko dnes zjišťuje - skutečnou hranici neumíme určit, je to tajemství spasitelská hodnota mimokřesťanských náboženství 1. může dojít spásy člověk nepokřtěný? - žije-li podle svého svědomí ano - je to snadné bez evangelia a Krista 2. mají jiná náboženství hodnotu ve spáse? a) exkluzivismus - nemají, jsou škodlivá b) inkluzivismus - také zastává ŘKC - může pomoci následování svědomí, ale stejně je spasitel Ježíš i pro ně c) pluralismus - je jeden Bůh a k tomu Bohu vedou různé cesty: Kristus, Mojžíš, Mohamed, Zaratustra, čarodejnice - to je vlastně arianismus - představa o bohu v různých náboženství se liší - nefunguje to mezi židy a muslimy - pomůže k demolici křesťanství, ale nepomůže to duchovnímu růstu - hlavní problém, že "duchovně zralých" je na všech stranách málo christologie-24-prc_nas_kriz_spasi_a_proc_urcite_ne --------------------------------------- Koncentrace soteriologického významu v události Kristova kříže 24:59 - spásonosné není jen Ježíšovo ukřižování - ale i život a vzkříšení - v ukřižování je to koncentrované, je to "pointa" příběhu 4:00 - kříž je i vrchol zjevení (Zj 5.kap. - beránek láme pečeti) - zmiňuje Bonaventura o trojí cestě 4:40 - učitelský úřad církve nedefinoval "soteriologické jak" (je to velké mystérium) - prostor pro lidovou tvořivost - mnoho nesmyslů - obtížně se popírá (je to mystérium) HEREZE "soteriologické jak" 1.neúměrný důraz na spasitelský význam úkonu vtělení (když Logos na sebe vzal lidskou duši) - Naziánský - co je přijato slovem, je spaseno - to by kříž byl něco nadbytečného - řešení je dvojí pojetí vtělení: jednorázové při narození, pak stávání se člověkem postupně během života Ježíše a vrcholí ukřižováním (dokonáno jest - i vtělení) - Bůh nás stvořil bez nás, ale nespasí nás bez nás - degraduje důstojnost 8:15 2.Ježíš svou krví platil výkupné ďáblovi? - v NZ o tom není žádný podklad - ďábel je tvor, není tedy roven Bohu a Bůh mu nemusí nic splácet (Anselm z Canterberry) 13:10 3.Kříž je zástupným trestem? - Bůh Syna netrestá - Izaiáš sice trestá služebníka, ale to jsou metaforická vyjádření - představa, že nic se neděje bez božího dopuštení - ale to lidé, ne Bůh, křižuje - naopak, Bůh pláče, ale je trpělivý a respektuje svobodu, ale stejně zvítězí 15:30 - za hřích NENÍ třeba platit Bohu - markionismus - milosrdný a spravedlivý bůh - v pozadí stojí oidipovský komplex 17:00 4.Ježíš zažil na kříži pekelná muka za nás? - Ježíš nezažíval pekelná muka, protože peklo je beznaděje (Dante), ale to Ježíš nemě - "Bože můj, proč jsi mě opustil" - je začátek žalmu, ale ten na konci vyjadřuje důveru ve vítězství - nešťastný překlad apoštolského vyznání - nesestupuje do pekel, ale stává se mrtvý - to spíš: 1Petr - Ježíš šel hlásat své království spravedlivým staré smlouvy - Anselm z Canterberry - blud: Ježíš musel splatit za naše hříchy - vychází z mylné představy, že odpuštění předpokládá náhradu - žádný velký scholstik tuhle teorii nepřijmul - hřích není ukradení něčeho, to je sebepoškození - spása má terapeutický účinek (jeho ranami jsme uzdraveni) christologie-25-Soteriologicky_vyznam_Jezisova_krize.mp3 --------------------------------------- SOTERIOLOGICKÉ MODELY - podoboneství vypovídající o tom soteriologickém jak 1. kříž jako zadostiučinění - to není biblická kategorie: Anselm z Canterberry - původně myslel tak, že Bohu se musí něco platit - může být, ale nesmím to brát to placení něčeho Bohu, nění to však něčím, co by předcházelo či opravňovalo opuštění, ale co po něm následuje - je to úkon NÁSLEDUJÍCÍ po odpuštění 2. kříž vzkříženého jako vykoupení - biblická katerorie - kříž jako zjevení lásky a solidarity Otce a Ježíše (bratra) 3. kříž jako obět - mylná představa: něco se dává Bohu, nebo Bůh se usmiřuje - ale starozákonní teorie oběti je jiná: vše patří Bohu a tohle je jen viditelný doklad toho - slovo oběť - obecně Starý zákon nezná, jako ho známe my, tam se vždy řeší, co za oběť to je - oběť smlouvy - nejdřív je dar zákona, v něm se Bůh daruje lidu, oběťmi lid daruje obce hospodinu - pak byla hostina,která vyjadřovala společenství - biblická katerorie: Jan: kristova oběť = oběť beránka 4. kříž jako záslužná příčina naší spásy - nebiblická kategorie - objevuje se u otců - Bůh se daruje cele v osobě Krista, to musí nějak nedokonale vyjádřit - Kristova zásluha je komunikace vyjádření toho daru 11:00 - Bernhard of Clairvaux: dostali jsme pytel milosti, který se na kříži roztrhl a my tou milostí byli zahrnuti 11:55 - scholatici: jak může být utrpení záslužné? Záslužné je konání, ne snášení - takže záslušné není Ježíšovo utrpení jako takové, ale smysl, který tomu dal - podobně je záslužné dát či najít smysl utrpení, než trpět 13:30 5. kříží jako odpuštění a smíření - Bůh nás skrze Krista smíři se sebou; křesťané mají ostatní vyzývat, aby se nechali smířit s Bohem - hřích = rozbití společenství X spása = obnovení společenství (s lidmi a Bohem) - k "obnovení" společenství musí být dva: - A) poškozený musí odpustit, ve vlastní zájmu, aby nebyl v zajetí zla - B) poškoditel - lítost = bolest poškozeného prožíváme jako vlastní (konec)