Biskup Malý: Víme, co jsou naše zájmy? Křesťan a politika.

Universum ČKA 2018/2; skenováno; str. 11-13

Biskup Václav Malý, kdysi mluvčí Charty 77, dnes mluvčí svědomí české společnosti. Rozhovor o odvaze přijmout odpovědnost, o obavách českých voličů, národní identitě a křesťanských hodnotách a o roli české církve.

Z článku vybírám:

Není zvláštní, že to lidem nevadí, stejně jako lidem nevadí lhaní či nepravdivé výroky?

Nejsem politik, ale jako biskup jsem také někdy udělal špatné rozhodnutí a musel jsem to přiznat. Je to nepříjemné, ale je to osvobozující...

Myslíš si, že je u nás dnes demokracie ohrožena?

Nevidím to tak černě. Máme v parlamentu celé spektrum politických stran, jako občané máme možnost se vyjádřit. Je zde stále řada médií, v nichž se dozvíme důležité informace. Nicméně hledím s určitou nedůvěrou na tendence prosazování tzv. manažerské politiky, tedy stylu, kdy ten, kdo je v čele, určuje směr a nedbá příliš na názory druhých, protože se sám cítí povolán rozhodovat. K demokracii ovšem patří neustálá konfrontace, neustálá výměna náhledů. Zdržuje to, ale z takového tříbení názorů, z hledání společného kompromisu vycházejí řešení, která jsou stabilnější než ta, jež jsou založena na líbivých slovech a populismu. 

Možná i proto někteří pošilhávají po tzv. přímé demokracii.

To je naivní představa. V demokracii je zachována soutěž, v přímé demokracii ne. Je naivní myslet si, že důležitým otázkám rozumějí všichni bez rozdílu. Proto přece svěřuji důvěru konkrétní straně nebo konkrétním lidem. Demokracie stojí na důvěře a na občanské odpovědnosti, na tom, že lidé sledují veřejné dění a nepodléhají zjednodušujícímu pohledu z pozice osobního prospěchu, vlastních aktivit či ambicí.

Nelze se slepě spoléhat na osvíceného vládce.

Společnost je v poslední době především hecována strachem. Otázka migrantů či utečenců sice není dnes tak aktuální, ale pořád je kdesi v pozadí. Podobně je stále ve hře názor, že nás Evropská unie připraví o naši národní identitu.

A není na tom hodně pravdy?

Národní identita spočívá v tom, že znám dobře naši kulturu a historii, že dobře používám svůj jazyk. Na tom má být založena národní hrdost, k níž patří i schopnost sebereflexe. Uvědomme si, že dnes nemáme jako malý stát šanci obstát ani ekonomicky, ani politicky v globalizovaném světě, tudíž je nutné aktivně spolupracovat na formě soužití s ostatními a vytvářet společně koncept a vizi společné budoucnosti. Je to chyba, když se naši představitelé neustále vůči ostatním vymezují.

Křesťan by měl být politicky odpovědný. Sledovat politickou scénu. To chybí některým kněžím i části Božího lidu.

Čím to je?

Zjednodušení života. Podléhání duchu tohoto světa. Absence naděje. Ale ta přece spočívá v tom, jak to hezky formuloval Václav Havel, že mohu mít naději, že to, co dělám, má smysl. Naděje je v tom, že svým postojem mohu v druhých zažehnout jiskřičku dobrého. Naděje pro mne jako křesťana znamená, že mi Bůh důvěřuje.

Jak říkal Tomáš G. Masaryk, demokracie je praktická podoba lásky k bližnímu...

Ano, politika je každodenní zájem o věcí veřejné. Žijeme v konkrétních čtvrtích, v konkrétních obcích a městech. Copak nám nezaleží na tom, aby to kolem nás fungovalo lépe? Rozdvojenost mezi životem v církvi a společenským či politickým životem je chybou.Chápu, že leckomu není vysoká politika blízká, rád bych ale vyzval ke vstupu do místní, komunální politiky. Bude-li dobrá atmosféra v obci a bude-li takových obcí víc, bude nám v Česku lépe.

V minulých dnech jsme si připomínali výročí Bonaventury Boušeho, kterého jsi nazval prorokem. Co by nám v dnešní situaci asi řekl?

Ten by nám dal! Byl to prorok zaujatý Pánem Ježíšem. Ten by nám vyčetl mnohé. Tepal by každou nedůslednost, dvojakost, lavírování, politikaření. Nezodpovědnost při hlásání Božího slova. Vyčetl by nám určitou sebespasitelnost a nedostatek pokání. Vnějškovost. To všechno byla jeho velká témata, živá tehdy jako dnes. Mnohokrát si na něj vzpomenu, když něco udělám tak napůl.

A co by řekl k roli církve ve společnosti?

Řekl by, aby církev říkala, ano, ano, ne, ne. Aby se nesnažila lacině přežít. Aby se nestarala především o sebe, o svoji budoucnost. Tuto starost můžeme přenechat Pánu

Celý článek zde.

Vznik: 11.09.2018 13:43, Autor: rkoblizek, Titul: 472 'Biskup Malý: Víme, co jsou naše zájmy? Křesťan a politika.', Kategorie: co_nas_zaujalo |