Nebezpeční tradicionalismu, triumfalismu, paternalismu, klerikalismu a fundamentalismu pro dnešní katolickou církev

Triumfalismus spočívá v záměně současného nedokonalého stavu církve v dějinách (ecclesia militans) za její eschatologickou podobu, dokonalou církev svatých v nebi (ecclesia triumphans). Herezi triumfalismu často doprovázejí paternalismus, klerikalismus, fundamentalismus a tradicionalismus.

Paternalismus zapomíná na to, že církev učící musí být stále také církví učící se; že v církvi je jeden Otec a jeden Učitel, Kristus – a my všichni jsme bratři a učedníci.

Klerikalismus je projevem „světskosti“ – chápe autoritu v církvi jako světskou moc, nikoliv jako službu. Nositelé této služby se pak chovají jako „vládnoucí třída“ či vyšší kasta, oddělená mnoha způsoby svého jednání a životního stylu od celku Božího lidu.

Fundamentalismus zapomíná na to, že zde vidíme a chápeme „jen částečně, jako v zrcadle a v hádankách“ (1Kor 13,12). Fundamentalista nechápe obrazy, které nám předkládá Písmo a Tradice, jako ikony k meditaci, jako prostředky k adoraci Tajemství, nýbrž bere je jako idoly, modly, které už nepotřebují další výklad. Fundamentalismus se dopouští idolatrie, objektivizace a zploštění tajemství víry, jeho spoutávání do tvaru uzavřeného ideologického systému.

Tradicionalismus je popřením smyslu tradice jako živého, tvořivého předávání víry. Je herezí v původním smyslu slova, svévolným vybíráním – vytrhuje určitou dějinně podmíněnou podobu církve nebo její nauky z kontextu a absolutizuje ji. Věrnost obsahu víry je závazkem odvážně, tvořivě a zodpovědně oživovat a proměňovat formy jejího vyjádření tak, aby umožňovaly srozumitelné a věrohodné předávání obsahu a skutečného smyslu svěřeného poselství, aby nabízely stále hlubší porozumění jeho nevyčerpatelnému bohatství.

Tyto jsou podle Tomáše Halíka (a potažmo papeže Františka) překážkou synodální obnovy církve a defacto hříchem proti Duchu Svatému, protože jde pokusy spoutat svobodu Božího Ducha v dnešním světě a uzavřít bohatství církve do pevného ideologického systému.

V úvaze také upozorňuje, že očekávání viditelných (tedy především vnějších, institucionálních) změn brzy po dvou synodálních zasedáních v Římě je nereálné. Jak představa, že velké změny může a má provést výlučně či především hierarchie, tak stálá kritika hierarchie, plynoucí z frustrace tohoto očekávání, jsou paradoxně projevem klerikalismu, totiž přeceňování role hierarchie. Synodální reforma nezpochybňuje kompetenci a odpovědnost úředních nositelů autority (především biskupů), avšak rozšiřuje podíl zodpovědnosti ostatních křesťanů na procesu rozlišování. Ten pak musí předcházet každému vážnému rozhodování v církvi. Této souhře uvnitř církve, kompatibilitě charismat a odpovědností, je třeba se učit.

Zdroj: Církev doprovázející /oddelovac/ Vydání 36 /oddelovac/ Katolický týdeník (cirkev.cz)

Dvanáct strategií Satana, jak držet lidi v temnotě

Tomáš Sedláček, křesťan a ekonom známý svými srozumitelnými komentáři složitých témat, se v komentáři Hospodářských novin zamýšlí, jaké strategie by použil Satan dnes, aby odváděl lidi od štěstí, míru a smyslu života. U každé vysvětluje, jak funguje.

Odemčený článek je zde: Dvanáct strategií Satana, jak držet lidi v temnotě /oddelovac/ Hospodářské noviny (HN.cz)

Některé se překvapivě podobají taktikám používaným v ruské propagandě i současném populismu. Každá je zaměřena na jinou oblast života a má za cíl systematicky podkopávat jeho základy:

1. Zasévání strachu a nejistoty by paralyzovalo lidi a bránilo jim v dosažení klidu a míru.
2. Propagace chamtivosti a materialismu by je uvrhla do nekonečného a neuspokojivého honu za hmotnými statky.
3. Zesměšňováním a trivializací lásky by je autor připravil o hluboké a smysluplné vztahy.
4. Podpora hyperindividualismu by je izolovala a znemožnila jim nacházet štěstí a lásku v komunitě.
5. Zasévání pocitu bezvýznamnosti by je uvrhlo do existenciální prázdnoty a hledání falešných náhrad smyslu života.
6. Vytvoření neustálého stresu a úzkosti by jim znemožnilo sebereflexi a duchovní růst.
7. Podpora lenosti a apatie by je odradila od hledání vyšších cílů a smyslu života.
8. Podvracení zdraví by je oslabilo a připravilo o sílu hledat duchovní naplnění.
9. Oslabení rodiny by je připravilo o základní oporu v životě a zdroje lásky a bezpečí.
10. Přetížení informacemi by jim znemožnilo hledat pravdu a hlubší smysl života.
11. Rozostření morálních hodnot by je připravilo o orientaci v tom, co je správné, a znemožnilo jim dosažení skutečného štěstí.
12. Představení Boha jako nepřítele by je odradilo od duchovního hledání a uvěznilo je v přesvědčení, že smysl musí najít jen v sobě.

Autor zmiňuje, že Satanovi by to mohla napovědět umělá inteligence. Zkusili jsme se zeptat nezávisle na Sedláčkovi a výsledek byl překvapivě podobný: Strategie pro lidské utrpení - takže na tom něco bude.

Boží láska je ne-spravedlivá

Z úvahy P. Vlastimila Kadlece v Katyd: Mírou odpuštění je odpouštět bez míry /oddelovac/ Vydání 32 /oddelovac/ Katolický týdeník (cirkev.cz)

„Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme...“ Pokud se nemýlím, v řeckém originálu najdeme v tomto verši slovo „dluh“: „Odpusť nám naše dluhy, jako i my odpouštíme našim dlužníkům.“ A je to jasné. Tohle není spravedlnost! Spravedlnost spočívá v tom, že se dluhy vyrovnávají.

Bůh láskou nešetří, Bůh je rozhazovačný a plýtvá. Když nasytí zástupy, zbyde ještě plných dvanáct košů chleba. Semeno svého slova rozsévá nejen do úrodné půdy, ale také do bodláčí a mezi kamení. A Petrovi na otázku po míře odpuštění odpovídá: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ Jedinou mírou odpuštění je tedy odpouštět bez míry.

Pokud jsem sluhou, budu možná servilní ke svému pánu, ale k sobě rovným mohu i dál zůstávat přísný a neústupný.
Pokud se stále považuji za věřitele, kterému druzí dluží lásku, vlídnost, pozornost, úctu a kdoví co všechno, budu ty nevděčníky i dál s hořkostí pronásledovat.
Pokud jsem ale sám zakusil, že jsem jen věčný dlužník, neboť Otcova bezpodmínečná a nezasloužená, jedním slovem „ne-spravedlivá“ láska mě stále předchází, už se o sebe nemusím bát: Byl jsem osvobozen od potřeby zásluh, od nutnosti být před Bohem dokonalý a jeho přízeň si kupovat dodržováním předpisů a jiných požadavků.

Odpuštění je mnohem víc obráceno k budoucnosti než do minulosti. 

Bůh mě nemiluje, protože jsem hodný a dobrý, ale miluje mě, abych se dobrým stával.

Neodpouští mi, protože já odpouštím druhým, ale proto, abych jim mohl odpustit, abych k nim mohl být milosrdný, jako je on ke mně. Protože právě v milosrdenství spočívá Boží jinakost, Boží svatost a všemohoucnost.

Děkuj i za svůj hřích? Za přiznaný, vyznaný a odevzdaný hřích!

Bolestivé zkušenosti se satanismem - rozhovor s bývalým satanistickým vůdcem

Rozhovor o zkušenosti bývalého spoluzakladatele satanské církve v Jižní Africe jménem Riaan Swiegelaar. Rozhovor vede jihoafrický ateistický youtuber kanálu Wide Awake.

Samotný rozhovor, jde do hloubky a může nám pomoct mnohé pochopit. Zhruba v 47 nebo 48 minutě překladu mluví o tom, jaké techniky používají pro působení ve školách. Postupně se to rozvíjí do konkrétností, jak působí mezi lidmi.

Riaan aktuálně slouží tím, že tyto zkušenosti předává dál, aby zabránil dalším vstoupit k satanistům, protože při přijetí členů neodkrývají celou pravdu a většina z nich by do sekty nevstoupila, kdyby věděla, jaké praktiky budou muset akceptovat nebo používat.

Bývalý satanský vůdce promluvil (youtube.com) (simultánní překlad včetně úvodu překladatele)

Former Leader Exposes The Satanic Church - YouTube (anglický originál)

Odkaz ve Farní virtuální knihovně 

Rozhovor trvá 80 minut. Zde jsou odkazy na některé části rozhovoru:

0:14:00  Neříkám že není dovoleno být satanisty, máme náboženskou svobodu, ale problém je lživý způsob, jak je satanistická agenda prosazována. Slibují spoustu sexu a drog, to je pro mnoho lidí lákavých. Ale tají vysokou cenu, kterou se za to platí.

0:19:00  Proto satanisté tají např. různé rituály včetně obětování zvířat a lidské krve (i vlastní).

0:20:30  Lidé nechtějí pravdu o satanismu slyšet, vysmívají se, včetně křesťanů, ale nezlobím se na ně, Bůh mě podporuje.

0:22:00  Popis založení jihoafrické satanistické církve, jak byli utajeni lidé v pozadí. Podařilo se jí zaregistrovat, aby ji nebylo snadné kritizovat.

0:27:00  Oficiálně jsme zaregistrovali v satanistické církvi v Jižní Africe 12tis. lidí. Skutečných bylo odhadem kolem 50tis.

0:28:00  Lidé se bojí opustit satanismus jak kvůli strachu z démonů, se kterými se během rituálů.

0:29:30  O lidských obětí jsem slyšel, ale osobně jsem se jí neúčastnil. Jak vraždy, tak ukradená těla z márnic, plody potratů. 

0:31:30  Oběti se dělají hlavně kvůli krvi, krev je měna (jako v křesťanství Kristova krev). Čím více.

0:33:20  Satanisté důsledně tají důkazy o satanismu u kriminálních činů, i někteří lidé od policie s ní spolupracují.

0:36:00  Popis mučení, satanské rituální zneužívání, hlavně aby se lidi udrželi v lati.

0:38:20  Já byl spokojený, myslel jsem si, že jsem šťastný, měl jsem peníze, drogy.

0:41:30  Lidé v pozadí satanismu měli kontakty na mobilní společnost (skrz ně se dostávali lidem do mobilů), nemocnice (získavali zdravotnický materiál), a i jinde. Aby snáze ovládali lidi v církvi.

0:42:40  Hodně to je o moci, hodně satanistů si přejí příchod Antikrista (ďábla) na zem, který jim pak umožní vládnout, dá moc. [podobně jako křesťané se snaží dobrým životem připravit na příchod Krista - pozn. red.]

0:44:50  Neobracím nikoho na křesťanství, ať se každý rozhodne sám. Dělím se jen o své zkušenosti.

0:45:20  Duchovní zeď: na svět a lidskou společnost lze nahlížet tak, že o všechny lidi bojuje Bůh a ďáběl, a někteří snáze podléhají jednomu, druzí druhému. Viděl jsem lidi utlačované démony; nemusí být člověk nutně křesťan, aby byl vysvobozen.

0:48:40  Zkušenost učitelů satanistů - některé děti byly otevřenější satanistickým myšlenkám, jiné byly nepruniknutelné - zajímali jsme se o to a došli jsme k závěru, že se za tyhle děti rodiče modlí.

0:53:14  K mému obrácení v květnu 2022 došlo při přípravě významného rituálu (který má ukázat, jestli se narodil antkrist a v které zemi), k tomu jsem byl v naší církvi vybrán já. Při mé přípravě se najednou rozsvítilo tajemné světlo, žádní svítidla tam nebyla, zjevila se osoba, která se představila jako Ježíš. Byl jsem tím hodně vyčerpaný. Vím, nedává to smysl. Ten rituál jsem už nedodělal, dva dny jsem byl mimo. Drogy jsem tehdy žádné neměl. Měl jsem jen červené víno (to je součást každého rituálu, včetně vlastní krve).

1:00:50  2 měsíce před tím rituálem jsem nechal drog poté, co jeden můj přítel umřel na předávkování a to mě hodně vzalo. Od té doby jsem čistý (už dva roky).

1:03:14  Satanismus je vysloveně požitkářké náboženství - lidi jsou povzbuzovány v braní drog a sexu.

1:04:55  Je rozšíření satanismu a iluminátů např. v zábavním průmyslu pravda, nebo to je přehnané (Satanic Panic)? Většina informací o tom vychází ze zkušeností z 90. let, kdy se šířil obtížně. Dnes je díky sociálním sítím mnohem snažší ho šířit. I mezi dětmi, na herních platformách, v konferencích jsou lidé, kteří se i děti snaží obrátit na satanismus.

1:07:30 Aféra se ztrácením sirotků ze školy pro sirotky, financoval jeden člověk z vedení satanské církve. Mnoho se jich ztratilo. Mnoho pohřešovaných dětí, jejichž tělo se nenašlo, se staly obětí rituálů. Kolegyně odešla kvůli tomu, že zjistila, že někteří se zajímají o cizí děti. My jsme byli tváří té církve, ale zjišťovali jsme, že se v pozadí dějí hrozné věci.

1:13:20  Zkušenost jeho kolegyně, další tváře sat. církve, s nátlakem ostatních, s kým se má stýkat, s vydíráním.

1:15:00  Zmíněné kompromaty na hosta: fotky, jak šňupu bílý prášek z nahého těla, jak piju krev z lidské lebky (která byla přinesena z univerzity).

1:20:00 konec

Studio N: Dokonalá dovolená? Možná to celé chápeme špatně

Deník N nabízí hodinový rozhovor o myšlenkách filosofky Agnes Callard o (ne)smysluplnosti "dokonale plánovaných" dovolených.

Vybírám myšlenky z článku:

Někteří kritici polemizují s konkrétními způsoby, jakými cestujeme či cestování plánujeme. Možná by bylo nejlepší nic neoptimalizovat. Možná bychom vůbec neměli na internetu hledat seznamy atrakcí, ze kterých si na místě budeme už jen odškrtávat položky. Možná tím škodíme sobě i místům, která navštěvujeme.

Kritici ovšem upozorňují na dvě nová specifika – na intenzitu a všudypřítomnost podobných nástrojů. A právě ty podle nich stojí za jistým paradoxem: Z původně oddechového zážitku se pro mnohé stal nový zdroj stresu.

Portugalský spisovatel Fernando Pessoa zašel ještě dál. „Cestování je pro ty, kteří necítí. Pouze extrémní nedostatek představivosti omlouvá potřebu pohybovat se, abyste cítili,“ 

článek: Vaše dovolená nemusí být dokonalá. Možná vlastně ani být nemá — Deník N (denikn.cz)

rozhovor s autorkou: Vaše dovolená nemusí být dokonalá. Možná vlastně ani být nemá — Deník N (denikn.cz)

A proč to dávám sem, na náboženský web? No protože extenzivní cestování je velkým spotřebitelem času a peněz, kterých pak často nezbývá na duchovní činy.

novinky.cz: Do kostela mu nechodili lidi. Kněz začal kázat po barech a hospodách

Na své farníky si nemůže stěžovat, ale postupem času si všiml, že jejich účast na bohoslužbách přece jen začíná poněkud klesat a mnoho věřících do kostela zavítá pouze o velkých svátcích, jako jsou například Velikonoce, nebo při svatbách a pohřbech. Dostal tedy nápad, že to bude naopak on, kdo bude chodit za lidmi. Před dvěma lety se tedy rozhodl, že bude po večerech vycházet do místních barů a hospod, přičemž tato svá kázání ve volném překladu nazval jako Evangelium u piva, promlouvá Ježíš. Odezva veřejnosti byla velmi pozitivní a dnes již s otcem Antoniem spolupracuje deset místních podniků. „Lidé mě poslouchají se zájmem, trvá to kolem čtyřiceti minut a nakonec si spolu dáme jedno nebo dvě piva,“ těší Antonia Mariu Cossua, který jedním dechem dodává poděkování za vstřícnost ze strany provozovatelů místních barů. 

„Evangelium zasévá semínko a bůh dělá zbytek,“ 

Do kostela mu nechodili lidi. Kněz začal kázat po barech a hospodách - Novinky

Sežeňte psa!

Vážíme si tě, Františku - Mezinárodní kampaň na podporu papeže Františka

Mezinárodní kampaň na podporu papeže Františka zorganizoval španělský katolický online magazín Religión Digital.

„Podle našeho názoru je papežových rigidních kritiků málo, ale nadělají velký hluk,“ přiblížil šéfredaktor José Manuel Vidal. Kritice čelili, jak připomněl, i dřívější papežové Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI. „V církvi jsou vždy různé názory a preference,“ podotkl. Současná podoba kritiky je však značně otevřená a polemická. „Když je oficiální linie konzervativní a protestují proti ní progresivní síly v církvi, jde to obvykle jen po určitou mez, aby nebyla zničena komunita. Současný pontifikát však tak konzervativní není a brojí proti němu zastánci rigoristické ideologie. Když kritizuje tato skupina, je připravena jednotu církve i rozbít, protože ideologie nerozumí společenství,“ tvrdí šéfredaktor Vidal.

Nabízí i tip, co my s tím tady a teď:

„Naší kampaní pro papeže Františka tudíž chceme také pomoci umírněným a progresivním hlasům, aby se v online diskusích znovu zviditelnily,“ uzavírá Vidal.

Celý ten článek je v podobním duchu: Vážíme si tě, Františku /oddelovac/ Vydání 13 /oddelovac/ Katolický týdeník (cirkev.cz)

Ekumenická ekologická Křížová cesta

ekumenicka-ekologicka-krizova-cesta.pdf (zitlaudatosi.cz)

https://facebook.com/events/s/krizova-cesta-ekologickeho-obr/1115577496249732/

V době postní se o jednotlivých útercích modlíme na pokračování ekumenickou ekologickou křížovou cestu, kterou se v roce 2017 poprvé modlili členové šesti různých křesťanských církví v Apalačském pohoří v USA, vždy tři zastavení v jednom večeru. Apalačské pohoří je podobně jako Česká republika znetvořené povrchovou těžbou uhlí a i jinak mají naše domovy mnoho společného. Tato křížová cesta byla slavena v sobotu 4. března 2017 v Beaver Lake Bird Sanctuary za účasti šesti církví: First Presbyterian Church St. Eugene Catholic Church St. Mary’s Episcopal Church St. Mark’s Lutheran Church St. Paul’s Methodist Church Trinity Episcopal Church The Catholic Committee of Appalachia, NC Chapter Zdroj: https://creationcarealliance.org/wp-content/uploads/2018/08/ecological-stations-of-the-cross.pdf Překlad: www.zitlaudatosi.cz

Kořeny pobožnosti křížové cesty sahají až do doby svatého Františka z Assisi, který žil v době, kdy křesťanští poutníci nemohli bezpečně cestovat do Svaté země. František přenesl zážitek Svaté země domů, tak jako my přinášíme Kalvárii do našeho kostela. Když v jednotlivých zastaveních rozjímáme Ježíšovo utrpení, pozvedáme Kristův kříž, abychom si připomněli, že země náleží Bohu, a abychom prosili o sílu a jednotu v péči o Boží stvoření. Bděte a rozjímejte, když přecházíte od zastavení k zastavení. Uvědomujte si své okolí, vnímejte vzduch, který dýcháte, zvuky blízké i vzdálené. Mezi jednotlivými zastaveními můžete do všech směrů vyzařovat požehnání, laskavost směřující k lidem, živočichům, rostlinám, všemu stvořenému. Usmívejte se uvnitř i navenek, pohybujte se tiše, uvědomujte si své kroky, zpomalte a naslouchejte.

I. Ježíš je odsouzen k smrti – Nevinný trpí za hříchy druhých

Meditace: Každý z nás jsme byli přítomni v mysli a srdci Stvořitele dávno předtím, než se zformovaly vody a souš. Jsme součástí země, a přece nedbáme o její dary, které považujeme za běžné, obyčejné a hojné. Vyhazujeme, protože vždy je víc. Pálíme, odhazujeme a plýtváme, dokud se před našima očima neobjeví nedostatek. Až tehdy pochopíme, že Boží zdroje jsou dary, a tak se sami odsuzujeme k nedostatku, strachu a nespravedlnosti.

Modleme se: Milující Bože, ve své štědrosti jsi nám dal hojnost, abychom jí uspokojovali své potřeby. Dal jsi nám Ježíše a zemi jako dary. Odpusť nám hříchy zneužívání a zanedbávání. Dej, abychom si lépe uvědomovali cenu tvých darů, abychom nezničili vše, co nám dává život.

II. Ježíš na sebe bere kříž – Přijímáme odpovědnost za naši zemi

Meditace: Tak jako Ježíš obejmul svůj trám, i my pozvedáme svůj osamělý svět. Když konzumerismus zachází příliš daleko, krátkozraká lačnost těžce doléhá na zemi i na lidi. Lidé jsou součástí přírody a také přírodní silou. Lidská lačnost dokáže zničit pohoří, když buldozery plundrují zemi kvůli výstavbě nepotřebných nákupních center či těžbě nerostů. Vzácné zásoby vody, cenné rostliny a živočichové mohou být zničeni navždy.

Modleme se: Vzácný Ježíši, dobrá země je jako ty, trpí pro naše hříchy bezmyšlenkovitosti, nešetrnosti a hledání snadného východiska. Prosíme o milost, abychom dovedli své hříchy přijmout a stali se odpovědnými obyvateli této krásné planety.

III. Ježíš padá poprvé – Lidé opouštějí své domovy kvůli zuboženému stavu přírodního prostředí

Meditace: K tíži kříže se přidává ještě těžší břemeno – bití, lži a zrady, opuštění vlastními učedníky, krutá ponižování. Ježíš padá, protože tuto strašlivou bolest nedovede unést. Migranti tolikrát padají na svých cestách a jejich cesty do země zaslíbené se proměňují v cesty křížové, když se potýkají s nenávistí a obtížemi. Jenom víra v činného Boha jim dává sílu.

Modleme se: Bože života, prosíme tě, ochraňuj naše bratry a sestry migranty na jejich cestách, které jsou plné rizik a nebezpečí, když prchají před rozšiřujícími se pouštěmi a stoupajícími oceány ve svých domovech. Pomáhej jim překonat překážky. Nedovol, aby byly rodiny rozděleny. Jdi s nimi a zvedej je, když padnou.

IV. Ježíš se setkává se svou matkou – Naše matka země trpí

Meditace: Bůh stvořil nebe a zemi, která je kolébkou všech forem života. Jako matky chovají své děti, tak země chová vše živé. Uvažte, jak naše rozhodnutí poškozují tuto velikou matku zemi. Jak by vám bylo, kdyby vaši matku před vašima očima ponižovali a zraňovali? Uvažte, jak přispíváme k znečištění. Jsme jako ty pošklebující se davy, které prohloubily Mariino prožívání bolesti jejího Syna?

Modleme se: Milující Ježíši, skrze lítost, již jsi pociťoval při setkání se svou matkou, daruj nám srdce plná soucitu s matkou, která nás chová, poskytuje nám potravu, vodu a vzduch. Dej, ať odoláváme rozhodnutím, jimiž poškozujeme svět. Pomáhej nám chránit zemi, jako svou vlastní matku.

V. Šimon Kyrénský pomáhá Ježíšovi nést kříž – Obhajujeme lidi na okraji

Meditace: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Matouš 25, 40). Bible nám říká, že máme být strážci svých bratrů a správci stvoření, jež nám bylo svěřeno. Naše odpovědnost se dotýká všeho – lidí, živočichů, rostlin, vody, vzduchu.

Modleme se: Bože soucitu, pomáhej nám poznávat, že jsme strážci svých bratrů a sester. Ať jako Šimon z Kyrény, který pomohl Ježíšovi nést jeho kříž, i my svou činností působíme úlevu těm, kdo jsou drceni těžkým křížem nespravedlnosti a násilí páchaného na nich a na jejich spolutvorech.

VI. Veronika otírá Ježíšovu tvář – Na zemi a lidech vidíme skvrny způsobené zneužíváním

Meditace: Dnes velmi potřebujeme zpomalit hektické tempo našich dnů. Kontakt s přírodou, s její krásou a pokojem, nás obnovuje. Když hledíme s úžasem na krásu přírody, musíme také pohlédnout do sebe, do hlubin svých srdcí, kde se dostáváme tváří v tvář svému svědomí.

Modleme se: Bože, vidíme tvář tvého Syna, jak se odráží ve všech mužích a ženách i v celém vesmíru stvořeném skrze něho a pro něho. Kéž to, co děláme v lásce a spravedlnosti, poslouží k otření krvavé tváře Krista v našem světě dnes, aby ostatní mohli zahlédnout záblesk Boží slávy. Zavazujeme se k prokazování soucitu, abychom tu byli pro druhé v jejich bolesti, dotýkali se jich a uzdravovali.

VII. Ježíš padá pod křížem podruhé – Klopýtáme a padáme kvůli frustraci a zlobě

Meditace: Někteří mocní lidé podléhají pokušení vykořisťovat zdroje kvůli touze po neomezeném zisku. Silné průmyslové skupiny poškozují rovnováhu ekosystémů, zdraví jejich obyvatel i budoucí generace.

Modleme se: Pane Ježíši, padáš na zem drcen tlaky lačnosti, konzumerismu a politiky bez duše. Pomáhej nám poznávat tě v těch, na nichž spočívá těžké břemeno nespravedlivých veřejných politik. Nedovol, abychom zůstávali stranou v zápase o spravedlivou a udržitelnou budoucnost.

VIII. Ježíš utěšuje jeruzalémské ženy – Oplakáváme smrt nevinných

Meditace: Žijeme v době, kdy se v naší zemi střetávají dvě kultury – kultura, která přijímá, ochraňuje a slaví dar života, a kultura, která vykazuje celé skupiny bytostí za hranice ochrany. Chceme-li volit život, musíme odmítnout každou formu násilí – chudobu, hlad, ozbrojené konflikty, a také bezmyšlenkovité poškozování přírodního prostředí.

Modleme se: Pane, dej, abychom dokázali vzdorovat kultuře smrti. Jako jeruzalémské ženy, i my naříkáme pro své děti, které ponesou hlavní nápor globálního ničení přírodního prostředí. Kéž naše slzy očistí naše vidění, abychom dovedli volit život pro své děti, vnoučata, a pro všechny Boží tvory.

IX. Ježíš padá pod křížem potřetí – Potřebujeme odvahu, abychom dokázali odolat zoufalství

Meditace: Pod tíhou kříže, když se na něj davy tlačily a slunce pálilo, Ježíš opět padá. Naším křížem je být strážci země, a když jej neseme, i nás svírá úzkost, protože vykořisťování nám připadá nezměrné, komplexní a zastrašující. Nejkrutější bolestí ze všech je, když slyšíme, jak lidé o svých bratrech a sestrách mluví v hanlivých rasistických stereotypech, protože země je domovem všech.

Modleme se: Otče, prosíme tě, abys nás vedl a osvěcoval nás v rozhodování. Dej nám odvahu směle se přiznávat k tvému stvoření a k tvým lidem. Jako Ježíš našel sílu vstát a naplnit tvé záměry, dej nám odhodlání pečovat o tvé stvoření, i když jsou výzvy, které to přináší, děsivé.

X. Ježíš je svlečen z šatů – Země je zbavena své důstojnosti a krásy

Meditace: Během přípravy na ukřižování byl Ježíš vysvlečen z šatů, na jeho důstojnost útočil výsměch. Dnes je země vysvlékána z vrchní vrstvy půdy a z vegetace, když se v povrchových dolech těží uhlí a kácí se rozsáhlé lesy. Mizí domovy živočichů a rostlin, odplavovaná ornice ucpává vodní toky, zdroje pitné vody jsou v ohrožení. To vše se děje kvůli konzumerismu. Přírodní společenstva i lidská společenství v oblastech uhelných pánví trpí následky vykořisťování země.

Modleme se: Pane, pomáhej nám hledat obnovitelné zdroje energie a omezovat svou spotřebu, aby tvé stvoření nebylo zbaveno krajinné krásy a toků oplývajících životodárnou vodou.

XI. Ježíš je přibit na kříž – Neseme podíl odpovědnosti za Kristovu bolest a vykořisťování země

Meditace: Ježíš zakoušel muka, když mu hřeby prorážely ruce a nohy, zatímco jeho matka a milovaný učedník spolu s ním prožívali nespravedlnost a výsměch. Když neseme kříž svého správcovství, zavazujeme se, že budeme ukotveni k trámům spravedlnosti, ne k trámům pohodlí. Svýma rukama musíme rozvážně užívat vzácné zdroje a svýma nohama neustávat v úsilí o ochranu.

Modleme se: Bože, hřeby, jimiž tě křižujeme dnes, jsou naše nevšímavost k podivuhodné kráse a posvátnému určení tvého stvoření a naše mylné modely pokroku. Kéž nás slzy pokání znovu probudí, abychom vnímali tvou ustavičnou přítomnost ve všem, co žije, pohybuje se a je.

XII. Ježíš na kříži umírá – K těm, kdo umírají, býváme lhostejní

Meditace: Ježíš umírá na konci pozemského života, který začal jako uprchlík. Dnes uprchlíci denně umírají v důsledku záplav, hladomorů a válek vyvolaných klimatickou změnou. Mnozí jsou mučeni a zabíjeni ve svých vlastních zemích nebo vystěhováni ze svých domovů. Jak odpovíme těm, jimž schází to základní, co je nezbytně potřeba k životu?

Modleme se: Ježíši, zemřel jsi na kříži a svou vůli jsi odevzdal svému Otci, abychom my měli život. Dej, ať i my odevzdáme svá morální, ekonomická a společenská rozhodnutí Otcovu vedení. Neboť jen ve víře se můžeme posunout za své vlastní zájmy a vidět vzájemnou provázanost celého stvoření.

XIII. Ježíšovo tělo je sňato z kříže – Ztrácíme odvahu, iluze i naději

Meditace: Jako Josef z Arimatie a Nikodém vystoupili a ujali se péče o Ježíšovo mrtvé tělo, tak i my musíme předstoupit a přijmout nespravedlivě křižovanou zemi. Musíme uznat, že je naší povinností být Božími spolustvořiteli pro dobro celého stvoření. Jiskra víry, již ze sebe vydáme, či semínko naší naděje může vykvést pro příští generaci.

Modleme se: Bože, jenž činíš všechny věci nové, pomáhej nám držet se naší víry, naděje a lásky, když se cítíme zdrceni a zastrašeni výzvami, které před nás klade ekologická krize. Prohlubuj naši odvahu a používej nás jako nástroje míru, který si přeješ pro celé své stvoření.

XIV. Ježíšovo tělo je pohřbeno – S horlivou touhou očekáváme Boží slávu

Meditace: Ježíš byl uložen do hrobu, ale byla to jen mezihra před zmrtvýchvstáním. V dobách temnoty a smutku se musíme učit důvěřovat Bohu, že se postará o naše potřeby, ne se trápit pro to, čeho se nám nedostává. Musíme si důvěřovat navzájem a být odpovědnými strážci země, aby nikdo nespotřebovával víc, než skutečně potřebuje.

Modleme se: Bože, pro tebe není nic nemožné. Pomáhej své církvi, aby byla uprostřed protivenství věrná. Dej, abychom tvůj sen o spravedlnosti, míru a souladu nesli celému tvému stvoření.

XV. Ježíš Kristus vstal z mrtvých – Naše víra nám dává naději na nové zdroje života

Meditace: A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo. Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ (Zjevení 21, 4b-5)

Modleme se: Bože lásky, děkujeme ti, že nás vedeš ze tmy do světla. Dej, ať dary, které jsme obdrželi, necháme rozhořet, neboť jsi nám nedal ducha zbabělosti, ale ducha lásky a sebeovládání. Dej nám moudrost a sílu, abychom dovedli o tobě svědčit světu, když na sebe bereme poslání uzdravovat a posvěcovat ho, aby Bůh byl všecko ve všem (srov. 1 Kor 15, 28).

Pokyny pro žehnání neregulérním svazkům (rozvedených, homosexuálům apod.)

Dikasterium pro nauku víry vydalo 18. prosince 2023 dokument Fiducia supplicans (FS), který za jistých okolností umožňuje udělovat pastorační požehnání, nikoli tedy svátostné nebo liturgické, osobám, které žijí v neregulérních partnerských vztazích.

Ten, kdo žehná lidem žijícím v neregulérních partnerských vztazích, by tedy měl mít na zřeteli následující: 

- Smyslem pastoračních požehnání je snaha o spásu každého člověka, což je posláním a cílem církve.

- Před udělením požehnání musí žehnající pravdivě a úplně informovat o smyslu tohoto požehnání, jímž je prosba o vše dobré a o posilu k životu podle Boží vůle a zároveň prosba o osvobození ode všeho, co je v rozporu s evangeliem.

- Požehnání se uděluje osobám, a to tak, aby se předešlo i zdání, že jde o schvalování, legalizaci nebo postavení tohoto požehnání na úroveň svátostného manželství.

- Toto požehnání není liturgickým požehnáním, a proto se neuděluje v rámci liturgie ani v liturgickém oděvu. Současně se neuděluje před oltářem nebo na důležitém místě v posvátné budově. Nemůže být součástí civilního sňatku (FS 39).

- Požehnání má být stručné, krátké, jednoduché, tedy formou jednoduché modlitby a může být zakončené znamením kříže nad každou z osob.

- V případě, že žadatelé o požehnání nejsou srozuměni s výše uvedeným smyslem požehnání, ať jim požehnání není uděleno. Žehnající nechť zahrne tyto osoby do svých modliteb.

Máme naději, že tento otevřený a laskavý přístup církve pomůže mnoha lidem k tomu, aby hlouběji přemýšleli nad svou situací a dospěli k rozhodnutí nově vykročit do života po cestách, které jsou v souladu se zásadami evangelia. 

Zdroj: ČBK /oddelovac/ Pastorační vyjádření České biskupské konference k deklaraci Fiducia supplicans (cirkev.cz)