společenství při farnosti sv. Martina ve Slatiňanech

"Ite, missa est." ^



SeznamZprávy: Náš svět je ne-mocný. Češi to ale v těžkých časech umí, říká Halík

Z články vybírám:

V Česku není v důsledku pandemie možné pořádat mše. 

když se ve středověku nadužíval trest interdiktu, tedy jakási generální stávka celého církevního aparátu, lidé nakonec hledali způsob, jak se dostat k bohu přímo, bez instituce. Způsobilo to rozvoj mystiky, zejména hnutí Devotio moderna a do jisté míry to přispělo k vzniku reformace.

Lze jít nyní například ke zpovědi? Lze si představit, že by svátosti probíhaly na dálku?

Svátost smíření vyžaduje osobní kontakt a jsem přesvědčen, že i mše se má konat jako osobní setkání, nikoliv jako televizní program. Proto na sítě dáváme pouze promluvy, eucharistie je něco jiného. „Hostina na dálku“ je poněkud absurdní. Jsem přesvědčen, že „půst od svátostí“ může být také dobrou zkušeností, že víru lze živit i jinak. Můžeme tento půst přijmout také jako výraz solidarity s těmi, které církev od svátostí odstrkuje – například lidi žijící po rozvodu v pouze civilním manželství.

Jak by mohla podle vás pomoci katolická církev?

Je několik věcí, které by rozhodně církve – nejen katolická – dělat neměly. Měly by se varovat spících agentů pomstychtivého boha, kteří ožijí při každé pohromě a chtějí z ní vytloukat náboženský kapitál. Těch prodavačů strachu je v církvích hodně. 

Jakou úlohu by teď tedy církve měly ideálně sehrát?

Církev by měla být tím, čím ji chce mít papež František: „polní nemocnicí“. Papež touto metaforou míní, že by neměla dlít v pohodlné „splendid isolation“ od světa, nýbrž vycházet ze svých hranic a pomáhat tam, kde jsou lidé fyzicky, psychicky, sociálně a duchovně zraňováni.

Vidíte pro současnou situaci ve společnosti nějaké podobenství v bibli?

Doporučuji knihu Job. Ta je velkým varováním před tím, abychom tváří v tvář utrpení netrousili laciné náboženské fráze.

Co bychom si ze současné situace měli vzít jako ponaučení do budoucna?

Pandemie nám ukazuje, že náš svět je ne-mocný. Dlouho jsme byli opojeni mocí: nejen komunisté si mysleli, že „poručíme větru, dešti“, že vezmeme do své režie přírodu a dějiny, využijeme bezuzdně všechny možnosti, které nám poskytla technika, že se nebudeme ptát, zda všechno, co můžeme (ve smyslu: dokážeme), také můžeme ve smyslu „smíme“ (zda je to morálně přípustné a zodpovědné).

Jan Patočka mluvil o „silách dne“ (mravně nekontrolované moci vědo-techniky), které vedou do noci tragického ztroskotání. Byli jsme příliš sebejistí, mysleli jsme si, že mechanismus vědeckotechnického pokroku je posvátná kráva, která nás poveze bezpečně ke světlým zítřkům, že všechno máme pod kontrolou, a tudíž vše je nám dovoleno. Musíme se jako civilizace – tedy počínaje každým z nás – změnit: být pokornější, ukázněnější, zodpovědnější.

 

Celý článek

Vznik: 18.03.2020 21:57, Autor: rkoblizek, Titul: 630 'SeznamZprávy: Náš svět je ne-mocný. Češi to ale v těžkých časech umí, říká Halík', Kategorie: co_nas_zaujalo |

Komentáře

[2] Zdenka Řehořová e-mail 18.03.2020 08:20
Děkuji za povzbuzení v této době, kterou jsme ještě neprožili.Den za dnem vidím, jakou je tato doba šancí "zajet na hlubinu."Využívám ranní mše v 7 hod. z TV Noe slouženou papežem Františkem a posiluje mně duchovní sv.přijímání, které jsem dosud nepoznala. Přeji celé naší farnosti v čele s otcem Boguslawem víru, naději a lásku. Vaše Zdena Řehořová
Přidání komentáře



Bold text Italics Underline Strikethrough Link    :-) ;-) 8-) :-D :-P :-O :-( :-/ ;,( ]:-D :-[

Upozornění: Tato diskuse je moderovaná, každý komentář musí být schválen administrátorem!
Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici šest: