společenství při farnosti sv. Martina ve Slatiňanech

"Ite, missa est." ^

Články zařazené v kategorii "co_nas_zaujalo":

KT - Petr Kuneš: Kdo vymýšlí přímluvy v kostele

Originál článku zde: http://www.katyd.cz/odpovedny/kdo-vymysli-primluvy-v-kostele.html 

Kdo vymýšlí přímluvy v kostele

Vydání: 2006/11 Příprava na manželství, 13.3.2006, Autor: Pavel Kuneš

Jak se dá v modlitbách reagovat na stále nové životní situace?

Dotaz čtenáře:  Kdo je autorem přímluv? Jsou předepsané přímluvy povinné? Přiznám se, že někdy raději mlčím, protože nejsem schopen zodpovědně říci: „Prosíme tě, vyslyš nás.“ Nebylo by lepší, aby si přímluvy – buď předem, nebo spontánně během mše - připravil kněz či samotní farníci? J. J., brněnská  diecéze

 

Přímluvami končí bohoslužba slova. Nazývaly se „Modlitby věřících“ a patřily k liturgii odjakživa. Když později všechny liturgické role převzal kněz, ztratily svůj význam a zůstaly (alespoň v západní liturgii) zachovány pouze ve velkopátečních obřadech. Do pravidelné mešní liturgie se znovu vrátily po II. vatikánském koncilu. V neděli a svátky jsou povinné, ve všední dny nejsou závazné, ale je vhodné je konat. 


Universum: Františkovo tažení proti klerikalismu

Františkovo tažení proti klerikalismu

Phillip Müller, Universum 2/2018; str. 33 – 35; skenováno; verze 26.8.2018 22:19

„Jakmile se ocitnu tváří v tvář klerikálovi, proměním se nezadržitelně v antiklerikála. Klerikalismus by neměl mít s křesťanstvím nic společného.“ [1] Takto se vyslovil papež František v rozhovoru s italským agnostikem a novinářem Eugeniem Scalfarim půl roku po svém zvolení na stolec Sv. Petra.


Katolický e-learning - Církevní dějiny

V sedmnácti, přibližně pětadvacetiminutových přednáškách Radia Proglas jedenkrát za týden získá zájemce v tomto semestru základní informace o dějinách katolické církve v období od konce starověku do Kostnického koncilu. Další dějiny by pak pokračovaly v následujících semestrech. 

Pro ty, kdo občas či trvale pociťují nedostatek času k půlhodinovému poslechu této 
relace, je připraven „tahák“; stručný výpis obsahu přednášky ve formě otázek a odpovědí.

Již nyní je možno na adrese www.cka.cidej.sweb.cz přečíst úvodní informace, poslechnout první lekci, vytisknout nebo doplnit pracovní list, případně odpovědět na anketní otázku.

Pokud se rozhodnete tento vzdělávací cyklus absolvovat, nebo máte nějaké dotazy, napište co nejdříve na adresu: cka.st(zavináč)seznam.cz. Přihlášení pak budou pravidelně každý týden dostávat oznámení k další přednášce.


Vzdělávací cyklus bude zahájen koncem září 2018.


Biskup Malý: Víme, co jsou naše zájmy? Křesťan a politika.

Universum ČKA 2018/2; skenováno; str. 11-13

Biskup Václav Malý, kdysi mluvčí Charty 77, dnes mluvčí svědomí české společnosti. Rozhovor o odvaze přijmout odpovědnost, o obavách českých voličů, národní identitě a křesťanských hodnotách a o roli české církve.


Universum: Hledáme druhý dech

Zajímavé shrnutí novodobého vývoje ve střední Evropě a v Evropské unii. Kde se vzal dnes tak významný populismus? Výtah z přednášky historika a politologa Jacques Rupnika působícího v minulosti i ve Východní Evropě přineslo Universum Universum 4/2017. Celý článek zde.


Manželství jako svazek muže a ženy do ústavy?

Lidovci připravili návrh následujícího doplnění Listiny práv a svobod (taková "příloha" ústavy):
 

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Článek 32

(1) Rodičovství, a rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

 

Tento návrh se sešel s vládním návrhem, který má opačný záměr, tedy zákonně sjednotit registrované partnerství a manželství, tedy aby "partneři" měli stejná práva a hlavně státem zaručenou ochranu jako dnes manželé a to i co se týče výchovy dětí. Rozhovor s předkladatelkou vládního návrhu je např. zde.

Někdo si myslí, že ten souběh je záměr, lidovci tvrdí, že začli projednávat svůj návrh dříve.
Ať už byl úmysl jakýkoliv, je to dobrá příležitost ke společenské diskusi, co je rodina a co není, jestli je v zájmu současné a budoucí společnosti ji nějak "chránit", jestli by měla společnost hájit přednostní právo dětí na oba rodiče (pokud uznáme, že každé pohlaví dává dítěti při výchově, co druhé nedokáže) apod.
Jedna z diskusí mezi zástupci obou táborů je např. zde.
 
Návrh změny ústavy lze také chápat také jako snahu o tom, aby z našeho právního řádu nevymizel pojem pro svazek muže a ženy (nemůže být rodina - rodina jsou i babičky apod.). Protože když to bude v ústavě, musí to ostatní zákony respektovat. Když to bude jen v jednotlivém zákoně, může být zase v dalším zákoně úplně jiná definice manželství...a to už má mnohem menší váhu. A pro co není pojem, to neexistuje.
 
Třeba proto, aby se křesťanská rodina (podobně jako národ) "nerozplynula" v proudu novoliberalismu, jak cituje v Universu 2017/4 pan Rupnik nějakého polského politologa - celý článek zde
 
Stanislav Komárek si zase zde myslí, že "mateřství či otcovství se stává proti manažerství čímsi méněcenným a trapným. Nejde až tak o zachování tradiční rodiny, jako spíš o to, že jiný nekatastrofální způsob množení lidí nemáme. ". V ramci Laskavého večera u nás před pár lety to říkal také a ještě lépe.

Pokud vám ten návrh ústavy přijde smyslplný a nechcete mít svou pasivitou podíl na jeho neúspěchu, pak petice na podporu ústavního návrhu je zde, případně u mně. 
Jinak také existuje petice na podporu vládního návrhu, nechce se mi to hledat, kdyžtak můžete odkaz přidat do komentářů.

Myšlenková kultura anebo kritické myšlení nám chybělo už před 80ti lety

Vilém Mathesius - pardubický rodák, významný český anglista a lingvista - už někdy ve 40.letech napsal esej, ve které se zamýšlí nad "nerozumností" veřejného mínění, a možná tomu i přichází na kloub. 

Pro mě je zajímavým zjištěním, že povrchnost, kterou vnímám v někerých současných společenských diskusích, není produkt "dnešní doby" či sociálních sítí, ale že to je jev starší a možná přirozený. Dnes se tomu říká "absence kritického myšlení" či "selského rozumu". Mathesius ji nazýval jako nedostatek "Myšlenkové kultury".

Autor dále pojmenovává možné příčiny této povrchnosti, což už je první krok ke změně. A k čemu změna? Třeba že "změna je život" (:


Universum: Populismus a média

V Universu 2018/1, časopisu České křesťanské akademie (ČKA) jsou 2 zajímavé články na aktuální téma "populismus".

Vybírám z nich:

Média a populismus

Podněty z diskuse Václava Moravce, Erika Taberyho a Jacquese Rupnika, která proběhla v rámci III. Fóra dialogu 11. listopadu 2017.

"Problém života v éře grafických programů, jako je Adobe photoshop, není v tom, že si uvědomujeme falešnost některých obrazů, protože můžeme obrazy retušovat a manipulovat jimi snáz než před érou digitální mediamorfózy, ale že přestaneme věřit reálným obrazům, že přestáváme věřit reálnému světu kolem sebe"

"pravda se stala hegemonem, ti, kteří jsou u moci, soudí, že právě jejich pravda má ovládnout veřejný prostor. Sociální sítě a síťová digitální média smazávají tu už tak tenkou hranici mezi pravdivým míněním a pravdivým poznáním. Přičemž pravdivé poznání je zašlapáváno"

"představa, že — a vracím sek posttotalitní společnosti — nestrannost znamená udusávání pravdivého poznání a vyváženost rovná se 10 deka Židů, 10 deka Hitlera, je značně rozšířená."

". Média veřejné služby mají přispívat stejně jako školský systém k pravdivému poznání. A mají bojovat proti takovému pravdivému mínění, které je hegemonické a o kterém si nositelé moci myslí, že ho mají právo uplatňovat."

"už nestačí dokázat, že politik je nevěrohodný, protože lže nebo manipuluje"

"Komunity komunikují jen se sebou nebo převážně se sebou neslyší ty druhé a nenaslouchají jim. Každý má svůj televizní kanál. Můžete žít ve Francii a poslouchat Al Džazíru a tak dále."

"Veřejnoprávní média jsou prvním terčem národoveckých populistů, když přijdou k moci."

a

Erik Tabery: Populismus a slepá místa politiky

Experti upozorňují na to, že populismus vzniká často díky tomu, že nějaké téma je opomenuté a společnost prostě chce znát odpovědi na otázky, na které nikdo neodpovídá. Až populisté z toho udělají téma. Rozhovor s Erikem Taberym.

"Mají-li být novináři bráni vážně, musí brát vážně politiku, nezesměšňovat ji, nekarikovat, ale mluvit o ní se vší důstojností, důsledností a respektem."

"brát vážně a hájit důsledně systém, ve kterém žijeme, i když se mnohdy obrací proti nám. To je podle mě jediná cesta, jak neživit permanentní pocit spiknutí, že si kdosi tamhle vzadu něco dohaduje, že všechno je zobchodovatelné atd."


víra, modlitba a láska k Bohu sice nemění skutečnost, ale naplňují ji novým významem

Citát jezuity Waltera Cziska, který byl za Stalina roky vězněn v Rusku a napsal knihu "S Bohem v Rusku", který zazněl ve 4.minutě 20.dílu četby na pokračování z této knihy v audioarchivu Proglasu.

 

(taky ji máme v audioknihovně)


Hartl: Lidé nejsou hloupí

V Universu 4/2017 se zamýšlí sociolog a předseda správná rady STEM Jan Hartl nad současnou politickou situací a jak ji lidé vnímají. 

"jsme velice pasivní. Ze všech mezinárodních srovnání vyplývá, že prostě sedíme u zpráv a říkáme si: ještě se to pořád nelepší. Budeme-li takhle pasivní, zůstaneme někde na půli cesty mezi Východem a Západem."


« | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 | »