společenství při farnosti sv. Martina ve Slatiňanech

"Ite, missa est." ^

Články zařazené v kategorii "vyznání":

Svědčit o evangeliu brání ego, pohodlnost a nízké sebevědomí

Pavla Petrášková, koordinátorka Katolické charismatické obnovy v Česku, se zamýšlela, co nejvíc brání dělit se o to, co s Bohem zažíváme a co od něj dostáváme. „V první řadě je to naše ego. Bojíme se, jak u toho budeme vypadat. Pak také naše pohodlnost a do třetice pocit méněcennosti. Kdo jsem já, abych jim něco říkal?“ shrnula. A přiznala se, že dříve se do evangelizace nijak nehrnula. Měla strach, že bude muset druhé přesvědčovat: „A to nesnáším. Ale ani to nemám dělat! Nemusíme kázat či něco teologicky vysvětlovat. Stačí mluvit o tom, co Bůh v našem životě dělá, kým pro nás je. To zvládneme všichni.“ Není třeba se také bát, že na to ještě nemáme. „Bůh nepovolává obdarované, ale obdarovává povolané. Dary dostáváme ve chvíli, kdy je potřebujeme, a naše sebevědomí se opírá o to, že Bůh nás volá. Není to z nás,“ doplnila s tím, že při evangelizaci je velmi důležité nejdřív naslouchat a naladit se na toho, s kým mluvím.

zdroj: Ať jsou Češi národem naděje /oddelovac/ Vydání 29 /oddelovac/ Katolický týdeník (cirkev.cz)

Další článek na téma s uvedením konkrétních akcí: Sdílet zkušenost s živým Bohem /oddelovac/ Vydání 41 /oddelovac/ Katolický týdeník (cirkev.cz)


Už je blízko, téměř na dosah ruky, nebeské království

 

 

(výtah z článku v Katolickém týdeníku)

 

Není to tak dávno, co jsme několik nedělí po sobě slyšeli v kostele vybrané pasáže z Matoušova evangelia. Jako červená nit se jimi vinulo téma nebeského království a jeho blízkého příchodu. Kromě Matouše se toto slovní spojení objevuje v hojné míře také u Marka a Lukáše. Ale jak mu správně rozumět?

 

 
Hledejme drahocennou perlu nebeského království. Snímek Pixabay


Pokud by se nás někdo, kdo nevyrůstal v křesťanském prostředí, zeptal, jaký je vlastně význam tohoto slovního spojení, co bychom mu odpověděli? Každý nejspíš podle sebe, na základě svých představ, zkušeností a znalostí. Nebeské království není vůbec snadné téma. Pro leckoho je to pojem nejasný a mlhavý. Odborníci si nad ním lámou hlavu dodnes. Byly o něm popsány tisíce stránek. Ale nemělo by nás to překvapit, vždyť ani Ježíšovi nejbližší učedníci na tom nebyli o moc lépe. Už na začátku Skutků apoštolů stojí, že Ježíš se po svém ukřižování a vzkříšení apoštolům „dával po čtyřicet dní spatřit a učil je o království Božím“ (srov. Sk 1,3).

Sám Ježíš Boží království nikde přesně nedefinuje. Hovoří řečí obrazů a metafor. 

V souvislosti s nebeským královstvím se také často zmiňuje časové napětí mezi „už ano“ a „ještě ne“, přiblížilo se, přichází a už tu je, ale ještě ne v plnosti. O tom, že už je tu přítomné, ujišťuje Ježíš: „Jestliže vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království“ (Lk 11,20).

Avšak ono „ještě ne“ není důsledkem nějakého Božího otálení, ale malé ochoty k obrácení, lhostejnosti k údělu lidí, kteří na tomto světě strádají, sobectví a nelásky z naší strany.

Možná i proto si často představujeme nebeské království jako něco doposud velice vzdáleného, za hranicemi našeho času a prostoru, co se uskuteční až po skonání věků. „Království, o kterém Ježíš mluví a které máme jako jeho učedníci vyprošovat, nemáme očekávat až na onom světě nebo jen v hloubi duše. To bychom zdeformovali Ježíšovu zvěst o Božím království. Boží království chce začít zde a dnes.“ (Gerhard Lohfink)

Zdroj: Už je blízko, téměř na dosah ruky - Katolický týdeník (katyd.cz) - Vydání: 2023/34 Češi v Banátu žijí už 200 let, 22.8.2023, Autor: Jaroslav Šubrt


Čemu věříme podle České biskupské konference

http://www.cirkev.cz/ - v menu zvolte odkaz Čemu věříme


Inspirace svatého Martina

Ne každý je ochoten a schopen pověsit své vyznání pod jménem na internet.

Ale aspoň anonymně se někteří z nás pokusili vyjádřit, jak je inspiruje sv.Martin, kterému je zasvěcený náš farní kostel - zde 


Čemu věřím

Nedokázal bych to lépe vyjádřit, než Jiří Smrž v písni I kdyby (mp3)  

Nevěřím v Nostradama, že s námi ze světa svět zmizí, že nutně jsme ti herci, jež viděl ve své televizi.
Nevěřím, že na konci časů čekají rozpálené pece a že ať žijem', jak žijem', padnem' do nich přece.
Nevěřím v pozitivní energie, že mohou samy něco zmoci, jsou jen posunkovou řečí, bez světla němé ve tmě noci.
Nevěřím v New Age, ani old age, věčnost neměří se časem, nevěřím v pocity harmonie v době kšeftu s lidským masem.


R.: Cítím však oheň ve svém srdci. Cítím vánek na svém čele. Cítím smysl i v tom zmatku od pondělí do neděle. I kdyby nepřišla než smrt a prázdno, svou duši dávám v sázku. Věřím pouze ve Tvé světlo, ve Tvé bezpečí, Tvou lásku.

Nevěřím v realisty, nevěř, nač nesáhneš, zní strážná teze, čím mají rádi své ženy a děti, když na lásku si sáhnout nelze. Nevěřím v ekonomy, krásu a velikost měří ziskem. Van Gogh v životě neprodal jediný obraz, Ježíš nevydal ani slovo tiskem.
Nevěřím v technokraty, nejrychlejší bezesporu. Hledám směr, cíl a cestu, neuctívám benzín do motoru. Nevěřím v politické strany, ty pravé, nebo ty vlevo. Stromy, co kdykoli shodí ovoce, aby si zachránily dřevo.
Nevěřím v samolibé církve. Zaslíbenou zemi dělí na políčka zášti. Nad nimi tleská: 'rozděl a panuj' ten bez tváře v černém plášti.

Nevěřím v duchovní vůdce, guru a učitele. Jsme zrozeni číst originál, a stále hledáme překladatele.
Nevěřím v chladné hvězdy, nevěřím v železný osud. Věřím, že z lásky může se státi, co nikdy nestalo se dosud.
Nevěřím v Sibyliny byliny trhané v měsíčních lukách, že jsme ti z kostí a kamene, nad nimiž čas zavře se v mukách.
Nevěřím, že jsme bezmocní a slabí. To jen příboj pochyb zaťal drápek. Jsme jenom kapky v moři, ale moře není z ničeho jiného než z kapek.

R2: Cítím však oheň ve svém srdci, cítím vánek na svém čele, cítím smysl i v tom zmatku od pondělí do neděle. I kdyby nepřišla než smrt a prázdno, svou duši dávám v sázku. Můj milý Pane Bože, věřím v Tvé bezpečí, Tvou lásku.

z: http://www.diskografie.cz/jiri-smrz/dedicna-krev/i-kdyby/, píseň lze stáhnout v mp3 z http://www.jirismrz.com/clanky/hudba.html 

R.Koblíž ek