Články zařazené v kategorii "uprchlíci-pošleme-je-zpátky*":
Krátká paměť nebo cynismus? Česko organizuje přesuny emigrantů ze Sýrie zpět do země.
Jak to tak sleduji od roku 2015, v Sýrii je totalita, podobně jako byla u nás (ohromná korupce, tajná policie, desetitisíce politických vězňů, složky na lidi apod.), nebo jako je třeba v Číně, KLDR, Íránu. A tady čtu, že naše země, aby nemusela řešit migraci ze Sýrie, tak se jí snaží prohlásit za bezpečnou zemi. Přijde mi to, jakoby by Rakušáci, Němci a Kanaďani v 50-80 letech masově stěhovali československé emigranty do "bezpečných" oblastí v ČSSR ... oh, jak ušlechtilé.
Více: The Delusion, Once Again, of a ‘Safe Zone’ in Syria /oddelovac/ Human Rights Watch (hrw.org) na webu Human Rights Watch - Wikipedie (wikipedia.org) (google překlad zde: Klam, ještě jednou, o „bezpečné zóně“ v Sýrii /oddelovac/ Human Rights Watch (www-hrw-org.translate.goog))
Buying Safe Zones from Assad: A Controversial Proposal - The Syrian Observer
V politice se v Sýrii za posledních 12 let války nic nezměnilo: Rusové pomáhají vojensky Asadovi, aby se udržel u moci za pomocí podobných metod, jako v Gruzii, Čečensku a teď o v Sýrii už aspoň 30 let - pomocí vojenských útoků na civilní obce a města opozice. Asad jim na oplátku zpřístupňuje zemi pro ruské základny u Středozemního moře: Rusko upevňuje svoji pozici v Sýrii. Na severovýchodě země buduje armáda vrtulníkovou základnu /oddelovac/ iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Je to ovoce dlouho pěstovaného českého rasismu, strachu z islámu nebo českého vlastenectví? Já myslím, že všeho dohromady, jsou to různé strany téže mince.
Mně je z toho smutno, hlavně že s tím se dá jen málo dělat (snad jen poukazovat na podobných případech na zvrácenost vlastenectví).
Deník-N: „Proč se ti uprchlíci nevrátí do Sýrie, když už se neválčí?“ Odpovídáme na otázku o stavu země zničené válkou
V článku mě zaujalo:
- naprostá většina syrských běženců zůstala buď vnitřními uprchlíky (uvnitř Sýrie), nebo se usadila v sousedních zemích, nejčastěji Turecku (asi 3,6 milionu!), dále v Libanonu (jeden milion), Jordánsku a Iráku.
- Někteří utekli před
- vládními vojáky,
- ruským bombardováním nebo
- polovojenskými oddíly zřízenými za účelem terorizování obyvatel. Jiní prchali
- před různými povstaleckými nebo džihádistickými skupinami, další
- před tureckou armádou,
- proíránskými jednotkami i
- kurdskými oddíly.
-
vloni v létě vydaly ruské a syrské úřady společné prohlášení, podle kterého se z ciziny přistěhovalo zpět 1,8 milionu lidí. Ovšem podle zprávy OSN se mezi rokem 2016 a loňským létem vrátilo do svých domovů jen asi 170 tisíc lidí.
- Turecko obsadilo části severní Sýrie mimo jiné i proto, aby tam přesunulo syrské uprchlíky pobývající na jeho území. Přítomnost zhruba 3,6 milionu běženců totiž začala vadit turecké veřejnosti. Ankara dokonce v těchto oblastech staví školy a nemocnice a podle tureckých údajů se takto vrátilo asi 300 tisíc běženců. Navíc jsou tito lidé usazováni v oblastech, kde předtím žil někdo jiný, například Kurdové. Arabové se tedy nevracejí „domů“. Navíc tím současně vznikla jiná skupina vyhnanců.
-
Proč tedy Syřané, většinou arabští sunnité, zůstávají v exilu? Některé z důvodů jsou tytéž, které je před pěti nebo osmi lety přiměly k odchodu. Režim se od roku 2011 nezměnil ani nepoučil:
-
Ve vězeních zůstává podle Syrské sítě pro lidská práva 144 tisíc lidí, případně není jejich osud znám. Zprávy o mučení a popravách dorazily i do Evropy a
-
zatýkání pokračuje, a jen v letech 2017 až 2019 zatkla syrská policie asi 2000 navrátilců. Návratu se samozřejmě obávají zejména ti, kdo se nějak zapojili do odporu proti vládě, i když třeba beze zbraně.
-
Muži se také obávají odvedení do armády, kde jim hrozí smrt, nebo přinejmenším špatné zacházení a strádání. Rodiny musejí vojáky během služby v uniformě finančně podporovat, často však nemají z čeho.
-
V Sýrii bují korupce a svévole, dopadající na hlavy těch, kdo nemají dobré konexe. Nejde jen o útlak ze strany úřadů, ale i nových místních bossů a různých ozbrojených oddílů.
-
Podle „zákona číslo 10“ mnozí uprchlíci o své domy a pozemky přišli. Nemají se tedy kam vrátit, případně se obávají konfliktu s novými majiteli. Některé domy a pole se přímo záměrně vypalovaly, aby se jich jejich původní vlastníci nemohli ujmout.
-
-
zplundrovaná je
-
venkovská krajina je zničená jsou zavlažovací zařízení, chybí doprava, odběratelé i další infrastruktura.
-
města utrpěla obrovské škody, pro navrátilce není dost domů. Zejména ruské vzdušné síly dlouhodobě bombardovaly nemocnice a zdravotní střediska, školy byly zas přeměněny na vojenská zařízení.
-
- Sýrie ani nemá na mírovou obnovu peníze. Je postižená
- sankcemi, její
- průmysl je na kolenou.
- Přišla o turismus a těžbu ropy (jejíž zdroje zůstaly v oblastech pod kontrolou Kurdů a Američanů)
- někteří na syrské válce nesmírně zbohatli - (i když třeba Asad okázale zabavil část majetku Ramího Machlúfa, svého vlastního bratrance, který z prominentního přístupu ke zdrojům, embarga i válečné situace hodně vytěžil).
-
Světová banka a OSN odhadují náklady rekonstrukce země na zhruba 250 miliard dolarů, a tyto peníze k dispozici nejsou.
-
Americká pomoc v povstaleckých oblastech se za Trumpa propadla,
-
určitou podporu poskytuje ve „svých“ oblastech Turecko,
-
jinde Saúdská Arábie ve snaze neutralizovat íránský vliv.
-
Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti opakovaně mluvil o své vizi, podle které Rusko v Sýrii „zajistí bezpečnost“ a
-
Evropská unie dá peníze na ekonomickou obnovu. Zatím ale EU trvala na tom, že bez politického smíření a reforem se na rekonstrukci nebude podílet.
-
-
-
se zásadně změnil demografický profil země. Nejde jen o
-
zásadní úbytek sunnitů z venkovských oblastí a předměstských slumů, kteří tvoří podstatnou část uprchlíků v zahraničí.
-
Syrská vláda a její íránští spojenci vypudili sunnitské obyvatele i z pásu mezi Damaškem, Homsem a libanonskou hranicí – část tamních obyvatel skončila v nyní drceném Idlibu. Do jejich vesnic nastěhovali šíity ze severu Sýrie, ale také z Libanonu, a dokonce i Iráku.
-
Damašek si tak zajišťuje své bezprostřední okolí loajálními lidmi. Írán má záměr ještě větší, buduje si pozemní koridor přes Irák a Sýrii až do Libanonu k Hizballáhu, případně k izraelským hranicím.
-
jde o přeskupení oblastí dlouhodobého strategického vlivu. Budoucí Sýrie bude homogennější – šíité a alávité na západě, sunnité na severu, Kurdové na východě.
- politika vysídlování Kurdů z oblasti hranic s Tureckem a jejich nahrazování arabským obyvatelstvem. V posledních letech naopak vývojem posílení Kurdové část těchto Arabů zase vyhnali.
- žádný velký návrat se asi stejně konat nebude.
- ani příslušníci jiných uprchlických vln se nevracejí. Například počet Chilanů ve Švédsku se po uvolnění politické situace ve staré vlasti nesnížil, naopak se zvětšila chilská komunita kvůli sjednocování rodin.
-
Lidé, kteří stráví léta v novém prostředí, už jsou vytrženi ze svých kořenů a investovali příliš mnoho energie do toho, aby zapustili kořeny nové. Jejich děti už jsou doma jinde.
-
před válkou vykazovala syrská ekonomika 2000 dolarů HDP na hlavu, zatímco Turecko skoro pětkrát tolik. I dnes mají syrští uprchlíci v Turecku (také díky evropským penězům) zajištěné určité služby, včetně vzdělání dětí a základní zdravotní péče. Odchod do nejistoty by nedával smysl.
-
Podobné je to i v Jordánsku, kde se velký uprchlický tábor Zaatari blízko syrských hranic stal čtvrtým největším městem v celé zemi, a už jím asi zůstane.
-
Historicky nejbližším vzorem by mohl být případ libanonských křesťanů, kteří uprchli v 80. letech před občanskou válkou z pohoří Libanon, zůstali ve východním Bejrútu i poté, co boje skončily, a to přesto, že vláda respektovala jejich vlastnická práva a návrat podporovala finančně. Jejich vyhnanství přitom trvalo jen pár let a zůstávali blízko svých původních domovů.
-
Důvody byly i ekonomické, z lidí z chudého zemědělského kraje se stali měšťané, boji se vlastně jen urychlil dlouhodobý urbanizační trend, jaký před válkou probíhal i v sousední Sýrii.
Celý článek je zde: https://denikn.cz/307819/proc-se-ti-uprchlici-nevrati-do-syrie-kdyz-uz-se-nevalci-odpovidame-na-otazku-o-stavu-zeme-znicene-valkou/ (pro neplatící je zveřejněna jen polovina, zbytek vážným zájemcům, kteří ale nechtějí podpočit toto médium, můžeme poslat emailem).
Autor je komentátor Českého rozhlasu a spolupracovník redakce.
Honzejk: Vždyť to nejsou žádní uprchlíci, jen migranti!
Pěkný komentář k důvodům častého postoje k migrantům.
"Není možné pomoci všem, a to ani těm, kdo jsou skutečně ohroženi válkou a represemi. Evropa naopak bude muset být časem sebezáchovně sobecká. Ovšem nepomáhat vůbec a schovávat se za ideologické floskule typu "žádní uprchlíci neexistují, jen ekonomičtí migranti", je lhaní si do kapsy."
Celý článek zde: https://archiv.ihned.cz/c1-65831060-vzdyt-to-nejsou-zadni-uprchlici-jen-migranti
Izraelský poradce Shueftan o nebezpečí z přijímání muslimských uprchlíků
Izraelský bezpečnostní
analytik Schueftan: Arabové jsou nebezpeční, nepouštějte je sem, čím víc jich zachráníte, tím víc jich přijde
18. 10. 2016 /oddelovac/ Čím víc lidí přijmete, tím víc jich bude chtít přijít, ve světě jsou stovky milionů lidí, kteří potřebují pomoc, říká Dan Schueftan.
Jsme země jediné kultury
Jsme země jedné kultury. To ale není výmluva, ani omluva, to je nedostatek a není to normální situace. Tento stav vznikl uměle během a těsně po II.sv. válce po likvidaci židovské a odsunu německé menšiny.
Přitom i my jsme uměli žít v multikulturní společnosti:
- O soužití s Němci Čech a skaut a původně obyvatel Sudet prof. Jan Jeník (1929) říká "Kdyby bývalo nedošlo k té hrozné válce, pak (v Sudetech) jistě dodnes mohlo být to smíšené obyvatelstvo." (http://www.pametnaroda.cz/story/jenik-jan-1929-2507, čas 1h38m).
Pomoci uprchlíkům je jedna z mála věcí, kterou můžeme ve skutečnosti dělat
Řešíme problémy na svém dvorku - jen podotýkám, že to je velmi respektující a racionální postoj - mnohem větší máme vliv na to, co se děje u nás.
A pak - opravdu si myslíme, že víme, jak vyřešit problémy v třetích zemích?
Umíme odstranit diktátory a nastolit tam mír?
Nebylo by pokrytecké tvrdit, že máme právo a povinnost zajistit pořádek ve třetích zemích?
Nebylo by pokrytecké říkat, že jim tam u nich chceme pomoct, když vlastně chceme pomoct hlavně sobě a vyřešit náš problém?
Naše země se smluvně zavázala skutečné a slušené uprchlíky nevyhošťovat
- Základní pilíř současné mezinárodní ochrany uprchlíků tvoří Úmluva o právním postavení uprchlíků (dále Úmluva)[1] z roku 1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků (dále Protokol)[2] z roku 1967. Úmluva se nesnaží řešit porušování lidských práv a další příčiny uprchlictví, nýbrž se snaží zmírnit jeho následky a nabízí obětem mezinárodní právní ochranu a další nutnou podporu. (více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Uprchl%C3%ADk)
- více např.zde: http://www.blisty.cz/art/78528.html
- Např. přímo v našem Zákoně o azylu (325/1999 Sb.) je uvedeno:
§ 14a (1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, (...) bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, (...) by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. - ČR dostává z rozpočtu EU taky dost peněz na uprchlíky každoročně. My uprchlíky nemáme, ale peníze dostáváme, kde končí?
aktuality v RSS formátu