Články zařazené v kategorii "co_nas_zaujalo":
Ekumenická ekologická Křížová cesta
ekumenicka-ekologicka-krizova-cesta.pdf (zitlaudatosi.cz)
https://facebook.com/events/s/krizova-cesta-ekologickeho-obr/1115577496249732/
V době postní se o jednotlivých útercích modlíme na pokračování ekumenickou ekologickou křížovou cestu, kterou se v roce 2017 poprvé modlili členové šesti různých křesťanských církví v Apalačském pohoří v USA, vždy tři zastavení v jednom večeru. Apalačské pohoří je podobně jako Česká republika znetvořené povrchovou těžbou uhlí a i jinak mají naše domovy mnoho společného. Tato křížová cesta byla slavena v sobotu 4. března 2017 v Beaver Lake Bird Sanctuary za účasti šesti církví: First Presbyterian Church St. Eugene Catholic Church St. Mary’s Episcopal Church St. Mark’s Lutheran Church St. Paul’s Methodist Church Trinity Episcopal Church The Catholic Committee of Appalachia, NC Chapter Zdroj: https://creationcarealliance.org/wp-content/uploads/2018/08/ecological-stations-of-the-cross.pdf Překlad: www.zitlaudatosi.cz
Kořeny pobožnosti křížové cesty sahají až do doby svatého Františka z Assisi, který žil v době, kdy křesťanští poutníci nemohli bezpečně cestovat do Svaté země. František přenesl zážitek Svaté země domů, tak jako my přinášíme Kalvárii do našeho kostela. Když v jednotlivých zastaveních rozjímáme Ježíšovo utrpení, pozvedáme Kristův kříž, abychom si připomněli, že země náleží Bohu, a abychom prosili o sílu a jednotu v péči o Boží stvoření. Bděte a rozjímejte, když přecházíte od zastavení k zastavení. Uvědomujte si své okolí, vnímejte vzduch, který dýcháte, zvuky blízké i vzdálené. Mezi jednotlivými zastaveními můžete do všech směrů vyzařovat požehnání, laskavost směřující k lidem, živočichům, rostlinám, všemu stvořenému. Usmívejte se uvnitř i navenek, pohybujte se tiše, uvědomujte si své kroky, zpomalte a naslouchejte.
I. Ježíš je odsouzen k smrti – Nevinný trpí za hříchy druhých
Meditace: Každý z nás jsme byli přítomni v mysli a srdci Stvořitele dávno předtím, než se zformovaly vody a souš. Jsme součástí země, a přece nedbáme o její dary, které považujeme za běžné, obyčejné a hojné. Vyhazujeme, protože vždy je víc. Pálíme, odhazujeme a plýtváme, dokud se před našima očima neobjeví nedostatek. Až tehdy pochopíme, že Boží zdroje jsou dary, a tak se sami odsuzujeme k nedostatku, strachu a nespravedlnosti.
Modleme se: Milující Bože, ve své štědrosti jsi nám dal hojnost, abychom jí uspokojovali své potřeby. Dal jsi nám Ježíše a zemi jako dary. Odpusť nám hříchy zneužívání a zanedbávání. Dej, abychom si lépe uvědomovali cenu tvých darů, abychom nezničili vše, co nám dává život.
II. Ježíš na sebe bere kříž – Přijímáme odpovědnost za naši zemi
Meditace: Tak jako Ježíš obejmul svůj trám, i my pozvedáme svůj osamělý svět. Když konzumerismus zachází příliš daleko, krátkozraká lačnost těžce doléhá na zemi i na lidi. Lidé jsou součástí přírody a také přírodní silou. Lidská lačnost dokáže zničit pohoří, když buldozery plundrují zemi kvůli výstavbě nepotřebných nákupních center či těžbě nerostů. Vzácné zásoby vody, cenné rostliny a živočichové mohou být zničeni navždy.
Modleme se: Vzácný Ježíši, dobrá země je jako ty, trpí pro naše hříchy bezmyšlenkovitosti, nešetrnosti a hledání snadného východiska. Prosíme o milost, abychom dovedli své hříchy přijmout a stali se odpovědnými obyvateli této krásné planety.
III. Ježíš padá poprvé – Lidé opouštějí své domovy kvůli zuboženému stavu přírodního prostředí
Meditace: K tíži kříže se přidává ještě těžší břemeno – bití, lži a zrady, opuštění vlastními učedníky, krutá ponižování. Ježíš padá, protože tuto strašlivou bolest nedovede unést. Migranti tolikrát padají na svých cestách a jejich cesty do země zaslíbené se proměňují v cesty křížové, když se potýkají s nenávistí a obtížemi. Jenom víra v činného Boha jim dává sílu.
Modleme se: Bože života, prosíme tě, ochraňuj naše bratry a sestry migranty na jejich cestách, které jsou plné rizik a nebezpečí, když prchají před rozšiřujícími se pouštěmi a stoupajícími oceány ve svých domovech. Pomáhej jim překonat překážky. Nedovol, aby byly rodiny rozděleny. Jdi s nimi a zvedej je, když padnou.
IV. Ježíš se setkává se svou matkou – Naše matka země trpí
Meditace: Bůh stvořil nebe a zemi, která je kolébkou všech forem života. Jako matky chovají své děti, tak země chová vše živé. Uvažte, jak naše rozhodnutí poškozují tuto velikou matku zemi. Jak by vám bylo, kdyby vaši matku před vašima očima ponižovali a zraňovali? Uvažte, jak přispíváme k znečištění. Jsme jako ty pošklebující se davy, které prohloubily Mariino prožívání bolesti jejího Syna?
Modleme se: Milující Ježíši, skrze lítost, již jsi pociťoval při setkání se svou matkou, daruj nám srdce plná soucitu s matkou, která nás chová, poskytuje nám potravu, vodu a vzduch. Dej, ať odoláváme rozhodnutím, jimiž poškozujeme svět. Pomáhej nám chránit zemi, jako svou vlastní matku.
V. Šimon Kyrénský pomáhá Ježíšovi nést kříž – Obhajujeme lidi na okraji
Meditace: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Matouš 25, 40). Bible nám říká, že máme být strážci svých bratrů a správci stvoření, jež nám bylo svěřeno. Naše odpovědnost se dotýká všeho – lidí, živočichů, rostlin, vody, vzduchu.
Modleme se: Bože soucitu, pomáhej nám poznávat, že jsme strážci svých bratrů a sester. Ať jako Šimon z Kyrény, který pomohl Ježíšovi nést jeho kříž, i my svou činností působíme úlevu těm, kdo jsou drceni těžkým křížem nespravedlnosti a násilí páchaného na nich a na jejich spolutvorech.
VI. Veronika otírá Ježíšovu tvář – Na zemi a lidech vidíme skvrny způsobené zneužíváním
Meditace: Dnes velmi potřebujeme zpomalit hektické tempo našich dnů. Kontakt s přírodou, s její krásou a pokojem, nás obnovuje. Když hledíme s úžasem na krásu přírody, musíme také pohlédnout do sebe, do hlubin svých srdcí, kde se dostáváme tváří v tvář svému svědomí.
Modleme se: Bože, vidíme tvář tvého Syna, jak se odráží ve všech mužích a ženách i v celém vesmíru stvořeném skrze něho a pro něho. Kéž to, co děláme v lásce a spravedlnosti, poslouží k otření krvavé tváře Krista v našem světě dnes, aby ostatní mohli zahlédnout záblesk Boží slávy. Zavazujeme se k prokazování soucitu, abychom tu byli pro druhé v jejich bolesti, dotýkali se jich a uzdravovali.
VII. Ježíš padá pod křížem podruhé – Klopýtáme a padáme kvůli frustraci a zlobě
Meditace: Někteří mocní lidé podléhají pokušení vykořisťovat zdroje kvůli touze po neomezeném zisku. Silné průmyslové skupiny poškozují rovnováhu ekosystémů, zdraví jejich obyvatel i budoucí generace.
Modleme se: Pane Ježíši, padáš na zem drcen tlaky lačnosti, konzumerismu a politiky bez duše. Pomáhej nám poznávat tě v těch, na nichž spočívá těžké břemeno nespravedlivých veřejných politik. Nedovol, abychom zůstávali stranou v zápase o spravedlivou a udržitelnou budoucnost.
VIII. Ježíš utěšuje jeruzalémské ženy – Oplakáváme smrt nevinných
Meditace: Žijeme v době, kdy se v naší zemi střetávají dvě kultury – kultura, která přijímá, ochraňuje a slaví dar života, a kultura, která vykazuje celé skupiny bytostí za hranice ochrany. Chceme-li volit život, musíme odmítnout každou formu násilí – chudobu, hlad, ozbrojené konflikty, a také bezmyšlenkovité poškozování přírodního prostředí.
Modleme se: Pane, dej, abychom dokázali vzdorovat kultuře smrti. Jako jeruzalémské ženy, i my naříkáme pro své děti, které ponesou hlavní nápor globálního ničení přírodního prostředí. Kéž naše slzy očistí naše vidění, abychom dovedli volit život pro své děti, vnoučata, a pro všechny Boží tvory.
IX. Ježíš padá pod křížem potřetí – Potřebujeme odvahu, abychom dokázali odolat zoufalství
Meditace: Pod tíhou kříže, když se na něj davy tlačily a slunce pálilo, Ježíš opět padá. Naším křížem je být strážci země, a když jej neseme, i nás svírá úzkost, protože vykořisťování nám připadá nezměrné, komplexní a zastrašující. Nejkrutější bolestí ze všech je, když slyšíme, jak lidé o svých bratrech a sestrách mluví v hanlivých rasistických stereotypech, protože země je domovem všech.
Modleme se: Otče, prosíme tě, abys nás vedl a osvěcoval nás v rozhodování. Dej nám odvahu směle se přiznávat k tvému stvoření a k tvým lidem. Jako Ježíš našel sílu vstát a naplnit tvé záměry, dej nám odhodlání pečovat o tvé stvoření, i když jsou výzvy, které to přináší, děsivé.
X. Ježíš je svlečen z šatů – Země je zbavena své důstojnosti a krásy
Meditace: Během přípravy na ukřižování byl Ježíš vysvlečen z šatů, na jeho důstojnost útočil výsměch. Dnes je země vysvlékána z vrchní vrstvy půdy a z vegetace, když se v povrchových dolech těží uhlí a kácí se rozsáhlé lesy. Mizí domovy živočichů a rostlin, odplavovaná ornice ucpává vodní toky, zdroje pitné vody jsou v ohrožení. To vše se děje kvůli konzumerismu. Přírodní společenstva i lidská společenství v oblastech uhelných pánví trpí následky vykořisťování země.
Modleme se: Pane, pomáhej nám hledat obnovitelné zdroje energie a omezovat svou spotřebu, aby tvé stvoření nebylo zbaveno krajinné krásy a toků oplývajících životodárnou vodou.
XI. Ježíš je přibit na kříž – Neseme podíl odpovědnosti za Kristovu bolest a vykořisťování země
Meditace: Ježíš zakoušel muka, když mu hřeby prorážely ruce a nohy, zatímco jeho matka a milovaný učedník spolu s ním prožívali nespravedlnost a výsměch. Když neseme kříž svého správcovství, zavazujeme se, že budeme ukotveni k trámům spravedlnosti, ne k trámům pohodlí. Svýma rukama musíme rozvážně užívat vzácné zdroje a svýma nohama neustávat v úsilí o ochranu.
Modleme se: Bože, hřeby, jimiž tě křižujeme dnes, jsou naše nevšímavost k podivuhodné kráse a posvátnému určení tvého stvoření a naše mylné modely pokroku. Kéž nás slzy pokání znovu probudí, abychom vnímali tvou ustavičnou přítomnost ve všem, co žije, pohybuje se a je.
XII. Ježíš na kříži umírá – K těm, kdo umírají, býváme lhostejní
Meditace: Ježíš umírá na konci pozemského života, který začal jako uprchlík. Dnes uprchlíci denně umírají v důsledku záplav, hladomorů a válek vyvolaných klimatickou změnou. Mnozí jsou mučeni a zabíjeni ve svých vlastních zemích nebo vystěhováni ze svých domovů. Jak odpovíme těm, jimž schází to základní, co je nezbytně potřeba k životu?
Modleme se: Ježíši, zemřel jsi na kříži a svou vůli jsi odevzdal svému Otci, abychom my měli život. Dej, ať i my odevzdáme svá morální, ekonomická a společenská rozhodnutí Otcovu vedení. Neboť jen ve víře se můžeme posunout za své vlastní zájmy a vidět vzájemnou provázanost celého stvoření.
XIII. Ježíšovo tělo je sňato z kříže – Ztrácíme odvahu, iluze i naději
Meditace: Jako Josef z Arimatie a Nikodém vystoupili a ujali se péče o Ježíšovo mrtvé tělo, tak i my musíme předstoupit a přijmout nespravedlivě křižovanou zemi. Musíme uznat, že je naší povinností být Božími spolustvořiteli pro dobro celého stvoření. Jiskra víry, již ze sebe vydáme, či semínko naší naděje může vykvést pro příští generaci.
Modleme se: Bože, jenž činíš všechny věci nové, pomáhej nám držet se naší víry, naděje a lásky, když se cítíme zdrceni a zastrašeni výzvami, které před nás klade ekologická krize. Prohlubuj naši odvahu a používej nás jako nástroje míru, který si přeješ pro celé své stvoření.
XIV. Ježíšovo tělo je pohřbeno – S horlivou touhou očekáváme Boží slávu
Meditace: Ježíš byl uložen do hrobu, ale byla to jen mezihra před zmrtvýchvstáním. V dobách temnoty a smutku se musíme učit důvěřovat Bohu, že se postará o naše potřeby, ne se trápit pro to, čeho se nám nedostává. Musíme si důvěřovat navzájem a být odpovědnými strážci země, aby nikdo nespotřebovával víc, než skutečně potřebuje.
Modleme se: Bože, pro tebe není nic nemožné. Pomáhej své církvi, aby byla uprostřed protivenství věrná. Dej, abychom tvůj sen o spravedlnosti, míru a souladu nesli celému tvému stvoření.
XV. Ježíš Kristus vstal z mrtvých – Naše víra nám dává naději na nové zdroje života
Meditace: A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo. Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ (Zjevení 21, 4b-5)
Modleme se: Bože lásky, děkujeme ti, že nás vedeš ze tmy do světla. Dej, ať dary, které jsme obdrželi, necháme rozhořet, neboť jsi nám nedal ducha zbabělosti, ale ducha lásky a sebeovládání. Dej nám moudrost a sílu, abychom dovedli o tobě svědčit světu, když na sebe bereme poslání uzdravovat a posvěcovat ho, aby Bůh byl všecko ve všem (srov. 1 Kor 15, 28).
Pokyny pro žehnání neregulérním svazkům (rozvedených, homosexuálům apod.)
Dikasterium pro nauku víry vydalo 18. prosince 2023 dokument Fiducia supplicans (FS), který za jistých okolností umožňuje udělovat pastorační požehnání, nikoli tedy svátostné nebo liturgické, osobám, které žijí v neregulérních partnerských vztazích.
Ten, kdo žehná lidem žijícím v neregulérních partnerských vztazích, by tedy měl mít na zřeteli následující:
- Smyslem pastoračních požehnání je snaha o spásu každého člověka, což je posláním a cílem církve.
- Před udělením požehnání musí žehnající pravdivě a úplně informovat o smyslu tohoto požehnání, jímž je prosba o vše dobré a o posilu k životu podle Boží vůle a zároveň prosba o osvobození ode všeho, co je v rozporu s evangeliem.
- Požehnání se uděluje osobám, a to tak, aby se předešlo i zdání, že jde o schvalování, legalizaci nebo postavení tohoto požehnání na úroveň svátostného manželství.
- Toto požehnání není liturgickým požehnáním, a proto se neuděluje v rámci liturgie ani v liturgickém oděvu. Současně se neuděluje před oltářem nebo na důležitém místě v posvátné budově. Nemůže být součástí civilního sňatku (FS 39).
- Požehnání má být stručné, krátké, jednoduché, tedy formou jednoduché modlitby a může být zakončené znamením kříže nad každou z osob.
- V případě, že žadatelé o požehnání nejsou srozuměni s výše uvedeným smyslem požehnání, ať jim požehnání není uděleno. Žehnající nechť zahrne tyto osoby do svých modliteb.
Máme naději, že tento otevřený a laskavý přístup církve pomůže mnoha lidem k tomu, aby hlouběji přemýšleli nad svou situací a dospěli k rozhodnutí nově vykročit do života po cestách, které jsou v souladu se zásadami evangelia.
Tvořivá společnost - sekta nebo trolí farma?
Rozhovor s jednou paní, která se stala před 10ti lety členkou sekty Allatra, protože jí dávala smysl, vstřícnou komunitu a s jejímiž členy zažila mnoho hezkých chvil. Sekta vznikla na Ukrajině a působila v Kijevě, resp. tam byli nejvlivnější členové, komunikační jazyk je však Ruština. Zakládá buňky po celém světě skrz imigranty z ruskojazyčných zemí, hlavně Ukrajiny, prý mají buňky v 180 zemích. U nás vystupuje jako "Tvořivá společnost". Sekta se vždy profilovala jako apolitická, nicméně do politiky a veřejného mínění se snažila postupně čím dál více zasahovat, až na některé členy ukrajinské tajné služby na podzim udělaly zátah, protože dnes už vystupuje nekriticky prorusky, obhajuje Ruskou invazi (Putin se jeví jako prorok, na jehož straně jsou mocnosti),skrytě antisemitsky a šíří dezinformace.
Používá "vědu 60 na 40", tj. (přibližně) 60% je oficiální věda, 40% je účelově domyšleno, jako že nám to "vědci - elity - židozednářské hnutí" tají, aby námi manipulovali -> taková ta auta na vodu , Země jako generátor elektřiny (zpochybňující GreenDeal), zemětřesní v Turecku vůbec nebylo tak silné (zde se omlouvala liknavost OSN pomoci v severní Sýrii kam byla vytlačena opozice Asada, kam se dostala mezinárodní pomoc přes hranice až týden po události, kdy už byla většina obětí - tisíce - pod troskami mrtvá); že apoštolové Petr a Pavel zradili a zkazili Ježíšovu spásnou myšlenku (zde byl účel poukázat na zrádnost našeho prezidenta).
Zajímavým způsobem řešili případné pochybnosti svých členů: učení je správné, chyba je v učedníkovi - málo medituje, málo čte motivační knihy a poslouchá motivační hovory. Prostě dokud měl konkrétní člen výhrady, musel poslouchat a číst a meditovat, než si je nějak odůvodnil.
Ta paní z té sekty vystoupila dobrovolně, ale i tak se jí ještě dlouho stýskalo po těch lidech a prostředí. Nicméně se dokázala odpoutat prý proto, že si udržela vztahy s rodinou a tak se měla společenství, kam se vrátit. Tak asi proto některé sekty nutí členy zpřetrhávat vztahy s okolím; zde by to ale komplikovalo šířit svého "učení", což je hlavní účel, pokud to je ve skutečnosti trolí farma.
Členové byli velmi aktivní, věnovali působení sekty a šíření jejích myšlenek mnoho času a vlastních peněz, protože jsou přesvědčeni, že tím šíří dobro, a také, že jsou vyvolení, zatímco ostatní jsou zaslepení. A tím že šíří to učení, tím postupují k jakémusi andělskému stavu a totální pohodě (asi něco mezi nirvánou a věčným životem).
Tou aktivitou se myslí přednášky, konference, a hlavně postování na sociálních sítích, mezi přáteli, řetězové emaily.... Takhle totiž dost dobře může fungovat velmi levně a efektivně trolí farma.
Tenhle rozhovor trvá asi hodinu, otázky jsou věcné a vedou k zajímavým odpovědím, nemáte-li čas poslouchat u PC, dá se poslechnout přes mobil při práci nebo v autě (máte-li data): #70 - Allatra - Sekta, nebo trolí farma? (Rozhovor - Eva Hronová) (kanarci.online)
Ta paní se jmenuje Eva Horová a bylo s ní natočeno a sepsáno mnoho rozhovorů: eva hronova - Search (bing.com)
Zveřejněno také zde: Tvořivá společnost – sekta nebo trolí farma? – slatinak.cz
Nevíte co rodičům k vánocům? Darujte Proglas (:
Hledáte vánoční dárek pro své blízké? Darujte Proglas. Proglas není jen běžné rádio, je to služba, která obohacuje duši a mysl. Naše vysílání přináší modlitbu, duchovní a inspirativní rozhovory, zprávy a publicistiku, kvalitní hudbu z domova i ze světa. Ale hlavně… s rádiem Proglas vaši blízcí nikdy nebudou sami! Darujte radost! Přispějte Proglasu jménem svých blízkých. Pošleme vám dárkový poukaz a malé překvapení. Darujte Proglas! Vánoce jsou obdobím radosti, lásky a obdarování. Přemýšlíte nad dárkem pro své rodiče či prarodiče? Hledáte dárek, který jim přinese do života potěšení a povzbuzení? Máme pro vás skvělý nápad – podpořte Proglas jejich jménem. Darovat Proglas znamená podpořit rádio s komunitním charakterem jménem vašich blízkých. Díky vaší podpoře můžeme i nadále zůstat s vámi a s těmi, na kterých vám záleží. Podpořte Proglas tímto jedinečným způsobem a dejte svým milovaným něco, co si budou pamatovat navždy. Více informací a formulář k přispění najdete na proglas.cz/darek. Jeden dárek dvojí radost! *Dárkový poukaz zasíláme poštou od minimální výše příspěvku 500 Kč, a to při objednání do 15. 12.2023. Dárkový poukaz je rovněž možné vyzvednout osobně v Radiu Proglas, Olomoucká 7, Brno. V případě příspěvku do 500 Kč nebo objednání po 15. 12. od nás dostanete dárkový poukaz elektronicky k vytištění.
zdroj: 096182.pdf (proglas.cz), strana 7
Tajemný host, zkouška pro farnost - najatý provokatér
Tajemný host je projekt. „Inspirovali jsme se v Nizozemsku, kde akce proběhla poprvé před dvěma lety,“ popisuje Veronika Filipová, která ho má v Česku na starosti.
Do farnosti, která se přihlásí, vyšlou organizátoři člověka, jehož místní neznají, a ten pak bude v dotazníku hodnotit, jak se při návštěvě nedělní bohoslužby i nějaké další tamní aktivity cítil. „Mohla by to být užitečná zpětná vazba,“ říká Filipová. Přihlašování už je spuštěné na webu www.kurzyalfa.cz/tajemny-host. Podmínkou je, aby s pozváním souhlasilo vedení farnosti.
Zájemce do rolí „tajemného hosta“ najdou sami organizátoři. Už nyní pro ně připravují školení. Většinou to budou nevěřící lidé. „Ale takoví, které otázky víry zajímají. Nebude to někdo, kdo je zaměřen proti církvi a chtěl by se nějak vymezovat,“ připojuje Filipová. Jde tedy o „simulaci“ příchodu hledajícího člověka a test otevřenosti daného společenství. „Farnost či sbor se na to nemusí nijak připravovat. Budou mít pouze informaci, že někdo přijde, a pak dostanou vyplněný dotazník,“ vysvětluje.
Pokud by se společenství přesto chtělo nějak nachystat, mohou dostat praktické tipy. „Někdy stačí jen velmi málo – přivítat nové tváře u vchodu, pozvat na společnou kávu, mluvit při kázání srozumitelně i pro nepraktikujícího návštěvníka nebo třeba jen dotyčného nevyhodit z lavice, pokud si sedl na ‚moje‘ místo,“ doplňuje Veronika Filipová.
Tajemný host, zkouška pro farnost - Katolický týdeník (katyd.cz)
Aby si pro radu nepřišli manželé pozdě...
Problémy v komunikaci
„Hlavními důvody rozchodu partnerství jsou vedle nevěry problémy v komunikaci, nedostatek pozornosti a malá snaha problémy řešit,“ říká Valéria Šmýrová s tím, že mnohým z nich i rozpadům rodin lze předcházet právě vhodnou prevencí.
Katarína Dubělčíková, vedoucí poradenství Centra pro rodinu a sociální péči, uvádí, že na jejich ostravské centrum se obrací stále více lidí (až 500 párů ročně), a to i navzdory tomu, že lidé u nás pomoc v manželské krizi příliš nevyhledávají. „Vedle konzultací, mediací či psychologického poradenství nabízíme také primární prevenci,“ říká a vyjmenovává mezi nimi přípravu na manželství, kurzy efektivního rodičovství, Cestu efektivní komunikace (ta vznikla na základě poptávky klientů), Školu rodičovských kompetencí, manželská setkání, víkendy podporující vztahy v rodině a další.
Marie Oujezdská pak vysvětluje, že veškeré tyto aktivity zájemci najdou na rozcestníku www.rodinnysvaz.cz, kde jsou kontakty na všechna rodinná centra v ČR. Existuje i celá řada dalších preventivních programů online, kurzy Alfa, manželské večery, manželská setkání a podobně. Web www.manzelumnablizku.cz nabízí zase semináře a rozhovory o naslouchání, které vznikly ve spolupráci s Knihovnou biskupství brněnského.
Aby si pro radu nepřišli pozdě - Katolický týdeník (katyd.cz)
KaTyd: Nebát se otevřít kostel
Nebát se otevřít kostel - Katolický týdeník (katyd.cz)
Při letní procházce rozpáleným městem se v kostele kromě stínu, příjemného chládku a krásného umění dá najít ještě mnohem víc. Musí být ale odemčeno. Potvrzují to zkušenosti ze Znojma.
Nalezne Syn člověka na zemi otevřený kostel, až přijde? Ilustrační snímek Petr Polanský / Člověk a Víra
Farářka z evangelické církve při ekumenické bohoslužbě poznamenala: „Vy máte jednu výhodu, máte kostely, které vám samy přitahují lidi. K nám do sboru jen tak někdo nepřijde.“ Vídeňský kardinál Christoph Schönborn říká: „Když někam přijdu, nejprve se ptám, zdali je otevřený kostel.“
Když někdo hledá Boha, obvykle nepřijde hned s připravenými otázkami na faru, ale zajde jen tak do kostela. Jako by se s prvními učedníky chtěl zeptat: „Mistře, kde bydlíš?“ Otevřené dveře chrámu jsou proto symbolem církve otevřené pro společnost. Církev je společenství věřících lidí, které se schází v kostele. Bohoslužba dodává zážitek společenství. A kostel o tom má svědčit, i když tam právě žádné společenství není. Zůstává v něm živá stopa, paměť, znamení živé církve.
Církev jako organizace může u některých vyvolávat negativní reakce, ale kostel tím zatížen není. Je místem setkání člověka s Bohem a Boha s člověkem. Člověk proměňuje prostředí kostela, když se tam modlí, když tam prožívá společenství. Kostel pak proměňuje člověka, když ho nechá na sebe působit. Je to němá, ale působící stopa, která sama přitahuje.
Ztrhané kliky hlavních dveří nepřístupných kostelů jsou mementem. Minimem je otevřený kostel s mříží ve dveřích, ideálem je přístupná chrámová loď, kterou lze snadno oddělit elektronickým zabezpečovacím systémem – např. od presbytáře. Naše zkušenost z turistického místa je taková, že lidé vyhledávají samotu s Bohem v tichu kostela, často schovaní za sloupem. Když přijde někdo hlučný, zvednou se a odejdou. Obvyklou námitkou bývá: Vždyť nám to vykradou. 90. léta už máme za sebou, vzácné plastiky a obrazy se dají pro jistotu vyměnit za kvalitní kopie. Paradoxem je, že se vykrádaly častěji kostely zavřené.
Problémem ve městech jsou spíš někteří návštěvníci z řad bezdomovců nebo narkomanů. Ale pamětliví pravidla, že každý dobrý úmysl bude nejprve vyzkoušen, se nesmíme nechat odradit takovými občasnými zjištěními, jako je rozbitá pokladnička nebo loužička v koutě. Ředitel znojemské městské zeleně vypráví o své zkušenosti z rozmísťování květin po městě: „Musíte mít trpělivost a vytrvalost. Nejprve vám to budou krást, pak to bude někdo ničit a pak si teprve lidé zvyknou a vychovají se. Po několika letech je to bez problému.“
Kostel, který je přístupný pouze za vstupné s průvodcem, je o svůj jedinečný dar připraven. Naopak, když přijde návštěvník do otevřeného kostela i při svatbě, křtu nebo nedělní mši, potichu vklouzne dozadu a neruší. Kulturně vzdělaný člověk – a to náš návštěvník bývá – v kostele automaticky ztichne. Často pak hovoří o tom, že tento zážitek dostal jako bonus.
S čím by se měl takový návštěvník v kostele setkat? Nabízí se srovnání s přírodou. Sezení na vyasfaltované ploše nás moc neobohatí. Naopak zelená plocha, les, voda, hory nebo mraky působí samy o sobě. Naše oči hledají, u čeho by se mohly zastavit, co by mohlo pomoci pozvednout mysl. A někdy stačí i přirozené světlo, zvláště při východu či západu slunce, plamen zapálené svíce, sakrální umění…
Napsat Bohu SMS
To vede pak k nabídce: napsat svou „SMS Bohu“ a vložit do připraveného koše. Tyto SMS předčítáme při čtvrteční večerní adoraci, abychom to přijali za své, a pak je předáváme ještě řeholním sestrám. Je to hlavně pro ty, kdo nemají žádné společenství, nikdy by o modlitbu nepožádali a tady je anonymní příležitost. Velká otevřenost a občas i reakce na vyslyšené prosby jsou povzbuzením i pro nás. Podobně slouží návštěvní kniha, kde je možné sdělit své dojmy, automaticky omezuje potřebu zanechávat monogramy po zdech.
Obecným a oblíbeným náboženským úkonem je zapálení svíce s nějakým úmyslem. Plamen je zpřítomněním tohoto úmyslu a jeho pokračováním. K tomu má být v kostele vymezený bezpečný prostor. Modlitba Otče náš v různých světových jazycích na zdi předsíně je pak pro cizince milé překvapení, pro domácí zase příležitost se s cizinci pomodlit a něco se také naučit. S nabídkou nekonečného množství náboženských tiskovin různé kvality si však běžný člověk obvykle neví moc rady.
Zmíním ještě jednu zkušenost a radu v turisticky hojně navštěvovaném místě. V aktuální dobu si sednout do zpovědnice, nechat otevřené dveře, dát na židli lístek, že je příležitost k rozhovoru nebo zpovědi, a v klidu si něco číst. Za chvíli přijdou okukovat nějaké děti a pak tam někdo postává, až promluví, že když tady vidí příležitost a má teď o dovolené čas, chtěl by se na něco zeptat – a obvykle je to něco, k čemu by nikdy nedošlo, nebýt této příležitosti. A stačí tak málo, jen tam chvíli být. A třeba beze slov vzbuzovat Ježíšovu otázku: „Co byste chtěli?“
Mons. JINDŘICH BARTOŠ. Autor je farářem a děkanem ve Znojmě
Co jsme se o sobě a církvi dozvěděli ze syndoních dotazníků?
Z článku Patnáct tisíc snů o církvi - Katolický týdeník (katyd.cz) Vydání: 2022/29 Velehrad v myšlenkách na Ukrajinu, 12.7.2022, Autor: Michael Martínek
Do synodálního procesu se zapojilo asi 15 tisíc lidí z 1 100 farností (tedy z každé druhé u nás – pozn. red.), v nichž vytvořili dva a půl tisíce diskusních skupin a odevzdali o něco více zápisů. Byla by škoda, kdyby nečinností těch, kdo nesou odpovědnost, byl opět zmařen, podobně jako se to stalo po národním církevním sněmu před dvaceti lety. Bezmála tři tisíce zápisů zároveň tvoří úctyhodný výzkumný materiál. Ten by si zasloužil odbornou analýzu, která by mohla pomoci při hledání další cesty naší církve.
Po čem toužíme
Při srovnávání obsahu syntéz z jednotlivých diecézí překvapuje jejich nápadná podobnost. Dá se říct, že závěry, ke kterým se synodální skupinky dopracovaly, jsou na celém území naší republiky v zásadě stejné. Oproti očekávání nenajdeme ani velký rozdíl mezi názory křesťanů v Čechách a na Moravě.
Účastníci si uvědomili, že odpovědnost za selhání církve často nesou její konkrétní představitelé nebo necitlivě nastavené struktury, ale zároveň že může jít o selhání nás všech, neboť církev tvoříme všichni. Často také projevili zájem scházet se dál, pokračovat v započaté diskusi i po skončení synodálního procesu, případně také přijmout odpovědnost za realizaci svých návrhů.
Rovněž jsme si uvědomili, že všichni máme stejné touhy: toužíme po hlubším životě s Bohem, po vytváření harmonického společenství, po předávání evangelia. Snažíme se takové vztahy vytvářet, ale často se nám to nedaří. A konečně toužíme sdílet svou víru s těmi, kdo ji nemají, ale zjišťujeme, že většina z nich nerozumí našemu jazyku nebo nechápe naše argumenty. A tak žijeme v napětí mezi těmito touhami a malou schopností je naplňovat.
Třetí věc, kterou jsme se o sobě dozvěděli, je možná klíčem k oběma předchozím: hlavní překážkou v realizaci těch krásných cílů je špatná komunikace v církvi, zejména mezi laiky a příslušníky kléru. Často jde o příliš autoritativní rozhodování ze strany kněží a biskupů, ale také o pasivitu ze strany laiků. Potvrzuje se tak teze papeže Františka, že největším problémem dnešní církve je klerikalismus.
S čím se dá začít hned
Většinu problémů, o nichž se mluvilo, lze řešit na úrovni farností, tedy doma a hned: vést dialog mezi farníky o kontroverzních věcech, snažit se o lepší komunikaci mezi věřícími a farářem, zlepšit práci ekonomických a pastoračních rad, zprůhlednit finanční hospodaření, zapojit více laiků do liturgických a katechetických služeb apod. Věřící v některých farnostech spolu se svým farářem si to uvědomili a už teď na tom pracují.
Další návrhy se týkají problémů na úrovni diecéze. Nejčastěji je zmiňována neprůhlednost finančního hospodaření, absence pastoračních a evangelizačních projektů, nepřítomnost laiků v poradních grémiích, nedostatečný kontakt farníků s biskupem a jeho úřadem. I tyto věci lze řešit bez zbytečného prodlení: předpokladem je na jedné straně zájem ze strany biskupa a jeho úřadu, na druhé straně aktivní spoluodpovědnost věřících.
O některých návrzích ze synodálních diskusí je třeba uvažovat na úrovni celocírkevní. Nejčastěji je zmiňován problém množství a kvality kněží (včetně návrhu na dobrovolnost celibátu), postavení ženy v církvi (včetně diskuse o jáhenském, případně i kněžském svěcení) nebo vstřícnější pastorační přístup k těm, kdo z různých důvodů nesmějí přistupovat ke svátostem.
P. Michael Martinek SDB. Autor je salesián, působí na VOŠ Jabok a také jako vězeňský kaplan. Podílel se na zpracování synodálních dokumentů v litoměřické diecézi. Svá zamyšlení natáčí na videa pod názvem „Teplické komentáře“.
Dominik Pecka: Člověk je tvor náboženský... jako to kuřátko
...Kuře musí míti někoho, za kým by běhalo. Není-li kvočny, běhá za kýmoliv. Živý to obraz duše, která ctí Boha. Člověk je tvor náboženský. Nectí-li pravého boha, ctí nepravého. Duše věří. Ateismus - prázdné slovo. Nějakého boha má každý, i kdyby to mělo být vlastní břicho. Každý něco vzývá, každý slouží svému bohu. Každý mu přináši nejvzácnější oběti. Ateisto, jak se povznášíš na křídlech pýchy a chceš se podobati orlu, když jsi jen ubohým kuřátkem, jež piští úzkostí a hladem...
Skryté paprsky - sbírky esejů
Autor: Dominik Pecka
Název části: Domácí zvířata
https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2006-05-01-15-30-00/
minuta 7:30-9:00
denik.cz: Martin přijel do Slatiňan na černém koni. Na bílém nepřijel ani na Vysočinu.
Svátek svatého Martina si ve čtvrtek připomněli ve Slatiňanech originálním způsobem. Na oslavu Dne veteránů navázali příjezdem svatého Martina. Průvod dětí a dalších zájemců ho doprovodil od místního hřebčína až před stejnojmenný kostel.1
Meteorologickou stanici ve Svratouchu na Chrudimsku o svátku svatého Martina obklopuje zeleň, sníh letos nenapadl. Rekordní „bílý kůň“ přicválal na kopec ve Žďárských vrších v roce 1995, kdy o Martinu meteorologové naměřili sněhovou pokrývku vysokou 23 centimetrů.2
(použité fotografie poskytl farní úřad)
aktuality v RSS formátu