Články zařazené v kategorii "co_nas_zaujalo":
Biskup Malý: Víme, co jsou naše zájmy? Křesťan a politika.
Universum ČKA 2018/2; skenováno; str. 11-13
Biskup Václav Malý, kdysi mluvčí Charty 77, dnes mluvčí svědomí české společnosti. Rozhovor o odvaze přijmout odpovědnost, o obavách českých voličů, národní identitě a křesťanských hodnotách a o roli české církve.
Universum: Hledáme druhý dech
Zajímavé shrnutí novodobého vývoje ve střední Evropě a v Evropské unii. Kde se vzal dnes tak významný populismus? Výtah z přednášky historika a politologa Jacques Rupnika působícího v minulosti i ve Východní Evropě přineslo Universum Universum 4/2017. Celý článek zde.
Manželství jako svazek muže a ženy do ústavy?
Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn
Článek 32
(1) Rodičovství, a rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.
Tento návrh se sešel s vládním návrhem, který má opačný záměr, tedy zákonně sjednotit registrované partnerství a manželství, tedy aby "partneři" měli stejná práva a hlavně státem zaručenou ochranu jako dnes manželé a to i co se týče výchovy dětí. Rozhovor s předkladatelkou vládního návrhu je např. zde.
Myšlenková kultura anebo kritické myšlení nám chybělo už před 80ti lety
Vilém Mathesius - pardubický rodák, významný český anglista a lingvista - už někdy ve 40.letech napsal esej, ve které se zamýšlí nad "nerozumností" veřejného mínění, a možná tomu i přichází na kloub.
Pro mě je zajímavým zjištěním, že povrchnost, kterou vnímám v někerých současných společenských diskusích, není produkt "dnešní doby" či sociálních sítí, ale že to je jev starší a možná přirozený. Dnes se tomu říká "absence kritického myšlení" či "selského rozumu". Mathesius ji nazýval jako nedostatek "Myšlenkové kultury".
Autor dále pojmenovává možné příčiny této povrchnosti, což už je první krok ke změně. A k čemu změna? Třeba že "změna je život" (:
Universum: Populismus a média
V Universu 2018/1, časopisu České křesťanské akademie (ČKA) jsou 2 zajímavé články na aktuální téma "populismus".
Vybírám z nich:
Média a populismus
Podněty z diskuse Václava Moravce, Erika Taberyho a Jacquese Rupnika, která proběhla v rámci III. Fóra dialogu 11. listopadu 2017.
"Problém života v éře grafických programů, jako je Adobe photoshop, není v tom, že si uvědomujeme falešnost některých obrazů, protože můžeme obrazy retušovat a manipulovat jimi snáz než před érou digitální mediamorfózy, ale že přestaneme věřit reálným obrazům, že přestáváme věřit reálnému světu kolem sebe"
"pravda se stala hegemonem, ti, kteří jsou u moci, soudí, že právě jejich pravda má ovládnout veřejný prostor. Sociální sítě a síťová digitální média smazávají tu už tak tenkou hranici mezi pravdivým míněním a pravdivým poznáním. Přičemž pravdivé poznání je zašlapáváno"
"představa, že — a vracím sek posttotalitní společnosti — nestrannost znamená udusávání pravdivého poznání a vyváženost rovná se 10 deka Židů, 10 deka Hitlera, je značně rozšířená."
". Média veřejné služby mají přispívat stejně jako školský systém k pravdivému poznání. A mají bojovat proti takovému pravdivému mínění, které je hegemonické a o kterém si nositelé moci myslí, že ho mají právo uplatňovat."
"už nestačí dokázat, že politik je nevěrohodný, protože lže nebo manipuluje"
"Komunity komunikují jen se sebou nebo převážně se sebou neslyší ty druhé a nenaslouchají jim. Každý má svůj televizní kanál. Můžete žít ve Francii a poslouchat Al Džazíru a tak dále."
"Veřejnoprávní média jsou prvním terčem národoveckých populistů, když přijdou k moci."
a
Erik Tabery: Populismus a slepá místa politiky
Experti upozorňují na to, že populismus vzniká často díky tomu, že nějaké téma je opomenuté a společnost prostě chce znát odpovědi na otázky, na které nikdo neodpovídá. Až populisté z toho udělají téma. Rozhovor s Erikem Taberym.
"Mají-li být novináři bráni vážně, musí brát vážně politiku, nezesměšňovat ji, nekarikovat, ale mluvit o ní se vší důstojností, důsledností a respektem."
"brát vážně a hájit důsledně systém, ve kterém žijeme, i když se mnohdy obrací proti nám. To je podle mě jediná cesta, jak neživit permanentní pocit spiknutí, že si kdosi tamhle vzadu něco dohaduje, že všechno je zobchodovatelné atd."
víra, modlitba a láska k Bohu sice nemění skutečnost, ale naplňují ji novým významem
Citát jezuity Waltera Cziska, který byl za Stalina roky vězněn v Rusku a napsal knihu "S Bohem v Rusku", který zazněl ve 4.minutě 20.dílu četby na pokračování z této knihy v audioarchivu Proglasu.
(taky ji máme v audioknihovně)
Hartl: Lidé nejsou hloupí
V Universu 4/2017 se zamýšlí sociolog a předseda správná rady STEM Jan Hartl nad současnou politickou situací a jak ji lidé vnímají.
"jsme velice pasivní. Ze všech mezinárodních srovnání vyplývá, že prostě sedíme u zpráv a říkáme si: ještě se to pořád nelepší. Budeme-li takhle pasivní, zůstaneme někde na půli cesty mezi Východem a Západem."
provinciál dominikánů: K prezidentským volbám 2018
Na oficiálních stránkách dominikánského řádu zveřejnil fr. Benedikt Mohelník OP
provinciál zamyšlení nad tím, co by se mělo očekávat (podle ústavy, evangelia a sociální nauky ŘKC) od prezidenta a do jaké míry tato očekávání naplňuje současný prezident.
Dávám to sem, protože politiku nebereu jako zlo, ale bereme ji jako nástroj k demokracii (tedy ve svobodné vládě lidí samých nad sebou). Kde není fungující politika, tam je diktatura nebo anarchie.
Universum: Postpravdivost nespadla z nebe
Skaut, bývalý redaktor českého rozhlasu a nyní mediální analytik Jiří Zajíc se v posledním Universu zabývá myšlenkou, jaká je dnešní společnost, kam to vede a co se s tím dá dělat.
Dává do souvislosti dnešní individualismus a konzumismus - uzavřenost v informační bubliny díky socialním sítím - všeobecnou relativizaci skutečnosti - neschopnost dialogu a respektu k druhým - ohrožení svobody společnosti - naději na řešení
V posledních letech se jedním z velice frekventovaných výrazů veřejného prostoru stala „postfaktičnost“, resp. „postpravdivosť‘. Tato situace zrála už dlouho. Je hluboce zakotvená v evropském myšlení posledních staletí, ale pro její projevení „v plné parádě“ bylo třeba moderního rozvoje medii a zároveň i masivních výsledků kapitalismu, který pro své udržení nutně potřebuje z nás všech vytvořit konzumenty.
Celý článek zde
Universum: Papež svěřil biskupským konferencím revize liturgických textů
Papež František se v rámci svých reforem snaží méně řídit církev z Říma a dát více prostoru věřícim a biskupům, jak se snaží ŘKC od II.Vatikánského koncilu.
Svědčí o tom i článek z Univerza zde.